Pověsti z hradů a zámků: Jihočeským krajem za bílou paní, králem trpaslíků i tajemnými přízraky

Pověsti z hradů a zámků: Jihočeským krajem za bílou paní, králem trpaslíků i tajemnými přízraky 

S naším seriálem nejzajímavějších pověstí z hradů a zámků se tentokrát vypravíme do malebného Jihočeského kraje. Na bývalých rožmberských sídlech zde prý můžete čas od času zahlédnout bílou paní, na Dívčím Kameni krále trpaslíků a v okolí Kratochvíle ducha Jakuba Krčína. Máte-li pro strach uděláno, vydejte se za tajemnými přízraky nebo Zvíkovským raráškem.

Zvíkov

Hrad Zvíkov, tyčící se na skále nad soutokem Vltavy a Otavy, je opředen pověstí o raráškovi. Ten se zjevoval zásadně o půlnoci v klenuté komnatě za tzv. Svatební síní a všemožnými způsoby rušil spánek zdejších nocležníků. Nejčastěji je popisován jako malý mužíček s červenou čepičkou, kterému září oči jako žhavé uhlíky. Pokud na něj narazíte vězte, že kromě nahnání pořádného strachu vám pravděpodobně nijak neublíží. Hradnímu pánu prý může přinést i štěstí ve hře v kostky či v kartách.

Na hradě sídlí Zvíkovský rarášek. Foto: Andrea Morkusová

Český Krumlov

K Českému Krumlovu se váže asi nejznámější jihočeská pověst o bílé paní. Ta zdejší, Bílá paní rožmberská, se čas od času zjevuje na všech rožmberských sídlech, nejčastěji ale právě na zámku v Českém Krumlově a na hradě Rožmberk. Dle pověstí jí má být Perchta z Rožmberka, která na českokrumlovském zámku vyrůstala a strávila zde velmi šťastné dětství. 

Když byla později provdána za krutého pána z Mikulova, musela od něj snášet mnohá příkoří. Stále proto doufala v návrat do rodného města a prosila svého otce i bratry, aby ji z manželství vysvobodili. Vrátit se jí ale podařilo až po manželově smrti. Kdysi veselá a laskavá dívka, kterou starosti změnily k nepoznání, pak často chodila mezi prostý lid v bílých splývavých šatech, ve kterých již za života trochu připomínala ducha.

Když o tři roky později zemřela, proměnila se v bílou paní, která je laskavou ochránkyní všech rožmberských panství. Potkáte-li ji, nezapomeňte si všimnout, jaké má rukavičky. Bílé prý značí příchod dobrých událostí, černé neštěstí. Projít si s námi můžete i českokrumlovský zámecký areál nebo rovnou celé malebné město.

Potkáte zde Bílou paní rožmberskou? Foto: Andrea Morkusová

Dívčí Kámen

Romantická zřícenina kdysi mohutného hradu Dívčí Kámen ve svých sklepeních, podle pověsti, ukrývá pohádkový poklad. Pokud se ho ale rozhodnete najít, buďte na pozoru. Hlídá ho totiž sám král trpaslíků, který všem chamtivým lidem umí pořádně zatopit. Na rozdíl od většiny strašidel ho nepotkáte v noci, ale naopak za bílého dne, kdy bloudí rozvalinami a rád se ukazuje lidem. Pokud na něho narazíte, nezapomeňte slušně pozdravit – možná vás za to odmění kouskem ze svého bohatého pokladu.

Dle jiné pověsti se v noci ve zdech zříceniny zjevují přízraky zakletých rytířů, od nichž se prý nedočkáte ničeho dobrého. Zejména kolem úplňku se jim raději zdaleka vyhněte. Prozkoumat ale určitě můžete další nedaleké hrady a zříceniny.  

Rozvalinami hradu Dívčí Kámen prý bloudí sám král trpaslíků. Foto: Svickova, Public Domain

Kratochvíle

Na místě dnešního zámku Kratochvíle dříve stával hospodářský dvůr Leptáč, který v roce 1569 věnoval Vilém z Rožmberka regentu rožmberského dominia a známému budovateli jihočeských rybníků Jakubovi Krčínovi z Jelčan. Ten si zde poté postavil nový dvůr a aby si pojistil úspěch ve všem svém konání, uzavřel podle pověsti smlouvu se samotným ďáblem

V té době vrcholily i jeho spory s nedalekými Netolicemi a Krčín se proto rozhodl vykopat stoku od Lhenic k Bavorovu a odvést tak netolickým všechnu vodu. Lidé z okolí ji později nazvali Krčínka. Při práci před ním prý běhal sám ďábel v podobě šedivého psa a ukazoval mu, kudy má stoka vést.

Ani Krčín svým hříchům ale neunikl a čert si ho nakonec odnesl do pekla. Jeho duch se od té doby zjevuje všude tam, kde za svého života spáchal nějaké příkoří. Nejčastěji ho můžete vidět, jak za temných nocí jezdí poblíž Kratochvíle v ohnivém kočáře nebo svou stoku čistí zapřažený do pluhu místo koní.

V okolí zámku Kratochvíle si odpykává věčný trest duch Jakuba Krčína. Foto: Andrea Morkusová

Příběnice

Ačkoliv ze samotného hradu Příběnice do dnešních dob mnoho nezbylo, pověstí se o událostech v jeho zdech dochovalo hned několik. Vždy jednou do roka zde prý můžete potkat třináct přízraků jeptišek, které raději dobrovolně ukončily své životy, než aby padly do rukou obléhatelům hradu. Duchové dívek bez problémů sestoupí strmým srázem od hradu k řece Lužnici, po jejíž hladině se pak nějaký čas sem a tam procházejí. Nakonec zmizí v hlubokých vodách.

Potkat zde ale můžete i dva muže v černých šatech a širokých kloboucích, kteří lopatami přehazují velkou hromadu zlatých mincí. Na jejich činnost dohlíží černý pes a když se některá z mincí zatoulá, okamžitě ji najde a přinese zpět. Každý rok o Velikonocích k nim prý přibyde i černá ovce – pokud ji spatříte, může vás k pokladu zavést. Zkoušet to ale nedoporučujeme, neboť přízračný pes hlídá svěřené zlato opravdu svědomitě.

Příběnický poklad střeží přízrak černého psa. Foto: Honza a Ivana Ebrovi, CC BY-SA 3.0

Choustník

Také hradní pán na Choustníku prý upsal duši ďáblu výměnou za rychlé rozmnožení svých pokladů. Po sjednaných dvaceti letech si pro něj, dle pověsti, satanáš opravdu přišel a odnesl ho nejkratší cestou do pekla i s jeho nashromážděným zlatem. Od té doby se prý na Choustníku každoročně na Velký pátek otevírá prohlubeň, jíž mohou lidé sestoupit přímo do pekelné říše a poklady hledat. Zda se to už někomu podařilo není známo, zkoušet to ale nebudeme. 

O svatojánské noci se sem prý pro změnu slétají čarodějnice ze širokého okolí. Celou noc tančí kolem hradní studny a jejich divoké reje neberou konce. 

Troufnete si do pekla pro poklad? Foto: Bilboq, Public Domain

A co vy, máte také nějakou svou oblíbenou pověst? Dejte nám vědět pod článkem na sociálních sítích nebo se podívejte na předchozí díly našeho seriálu, které se věnovaly pověstem z Libereckého kraje a Českého ráje.

Úvodní foto: Český Krumlov, foto Andrea Morkusová

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!