Autorka nového seriálu Na tenkém ledě Samantha Stratton se při psaní scénáře opírala o vlastní minulost – ve vrcholovém sportu se právě coby krasobruslařka pohybovala jedenáct let. Série je ale ve výsledku autobiografická jen částečně. Tvůrkyně se v reálu na rozdíl od jedné z postav vzdala možné účasti na olympiádě a upřednostnila studium na vysoké škole.

Ústřední postavou je jednadvacetiletá Katarina, jež se po ošklivém úrazu snaží opět prosadit v krasobruslení, které je pro ni „jako dýchání“. Svou druhou šanci vidí v párovém bruslení s proutníkem Justinem (Evan Roderick), s nímž se plánuje probojovat až na olympiádu. Doma se přitom potýká s matkou (January Jones), po níž kromě vášně k této sportovní disciplíně zdědila také bipolární poruchu.

Stratton se skutečně pustila na tenký led. Duševní onemocnění jsou ve filmu nezřídka zkresleně zobrazované, za pomoci odborníků jej ale dokázala vykreslit citlivě a se vším respektem – ukazuje, že ač jde o vážný zásah do běžného života, dá se s ním při správné medikaci vypořádat, a dokonce i prospívat.

Problematika maniodeprese, ale také amerických rasových předsudků, coming outu nebo neplánovaného rodičovství, do děje však začne více prosakovat až ve druhé polovině seriálu, která je výrazně povedenější a serióznější.

První půlka působí jako rychlokvaška, kdy se ve zmatečném ději skáče od jedné zápletce ke druhé a kdy se jednání a postoje hrdinů dramaticky mění v průběhu pouhých dnů a jsou tudíž nevěrohodné a pro diváka těžké na vstřebání a udržení pozornosti. V této části by nebylo na škodu dát mezi epizodami větší časový rozestup a ubrat na počtu zajíců, které seriál mermomocí honí. Počáteční díly by pak nejspíše nebyly tak odrazující k dalšímu sledování.

January Jones (vlevo) a Willow Shields v seriálu Na tenkém ledě. Foto: Netflix

Hercům se zprvu kvůli šroubovanému a klipovitému scénáři dostává jen pramálo možností se předvést, naštěstí jim to vynahrazují poslední epizody, kde už začínají jejich charaktery nabývat lidských kontur. January Jones zde excelentně ztvární depresivní a Kaya Scodelario opačný manický záchvat.

U titulní představitelky nelze nevyzdvihnout místy spektakulární scény exhibicí v bruslení, s nímž musela Scodelario na rozdíl od zkušeného partnera Rodericka začít doslova od píky. Usilovná práce choreografky Sarah Kawahary, která se podílela také na snímku Já, Tonya, je znát.

Série, která je mimo jiné o tom, že sport vždycky neznamená vítězství, ale naopak značné oběti a sebezapření, po sobě zanechává závěrečný cliffhanger, jímž si autorka, jak už ostatně potvrdila, nechala otevřená vrátka pro druhou řadu.

Všech deset epizod seriálu Na tenkém ledě je k vidění na streamovací službě Netflix od 1. ledna.

Foto: Netflix

4.1.2020 | Kristýna Čtvrtlíková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout