O zahájení 24. ročníků Pražského divadelního festivalu německého jazyka se postaral soubor z Deutsches Theater v Berlíně. Režisérka Anne Lenk prezentuje komedii Misantrop jako nadčasovou satiru, která i po tolika letech trefně zdůrazňuje věčný rozpor mezi vysokými morálními nároky a ztroskotávající skutečností.

Důraz Misantrop klade především na jazyk a herecký um. Chybí jakékoliv kulisy a propriety. Všechna pozornost je upřena na hlavní protagonisty. Přesto je díky jejich skvělým výkonům neustále na co se dívat. V roli Alcesta exceluje Ulrich Matthes, který postavu kladoucí na ostatní nadměrné nároky i přesto, že sama podléhá svým slabostem, zahrál s naprostou uvěřitelností a komediálním talentem, který se projevuje především v neverbálním potenciálu postavy.

Protipól upjatého Alcesta představuje jeho múza Celimena, kterou hraje Franziska Machens. Mladou vdovu obletují nápadníci, kteří přestavují Alcestův naprostý protipól. Zatímco jejich projevy jsou plné přetvářky, Alcest se snaží v každé situaci hovořit pouze pravdu. A to bez ohledu na to, jak zraňující může být. Konfrontace těchto odlišných přístupů nabízí podívanou komickou, avšak zároveň dramatickou. Jak bylo totiž zmíněno již výše, inscenace neobvykle dobře reflektuje i situaci dneška.

Německý překlad originálního textu zní díky veršované stavbě příjemně i těm, kteří považují němčinu za příliš tvrdý jazyk. Misantrop je především konverzační inscenace, proto ti, kteří němčinu dostatečně neovládají, trávili spousty času s očima přilepenýma k titulkům. Některé vtipné situace se rovněž ztrácely v překladu. Emoce vyjadřují herci ale tak očividně, že někdy není překlad ani potřeba.

Na první pohled návštěvníky zaujme originální scéna, za níž stojí Florian Lösche. Z obyčejného černého kvádru se rozsvícením světel stane prostor, kterým herci doslova proplouvají. Vynořují se ze zákulisí stejně nečekaně, jako ze scény opět odcházejí. Atmosféru dotváří studené bílé světlo, které místy proměňuje pódium v hypnotickou podívanou, jindy nechává diváka nahlédnout do prostoru za scénou.

Berlínská inscenace Misantropa nabízí velmi kvalitní a zajímavé pojetí dnes již klasického textu. Dynamické pojetí návštěvníky nenudí, poselství textu zůstává ale jasné a zřejmé. A to i díky aktualizačním prvkům, které jsou však do textu zakomponované vkusně a nerušivě.

Foto: Arno Declair

18.11.2019 | Barbora Bittnerová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout