Kdysi brněnský prominent, dnes skoro zapomenutý. Malíře Emila Pirchana připomene výstava na Špilberku

Kdysi brněnský prominent, dnes skoro zapomenutý. Malíře Emila Pirchana připomene výstava na Špilberku 

Portréty v galerii primátorů na Nové radnici nebo vitraj u schodiště v budově Uměleckoprůmyslového muzea v Brně – autorem těchto děl je dnes téměř zapomenutý malíř Emil Pirchan, který byl koncem 19. století zdejším nejslavnějším výtvarníkem. Jeho tvorbu představuje od 21. března do 23. června výstava na hradě Špilberk.

Brněnského malíře, který měl před více než sty lety mezi zdejšími umělci výsadní postavení, obyvatelé moravské metropole dnes prakticky neznají. Muzeum města Brna pořádá na hradě Špilberk výstavu, která si klade za cíl přiblížit osobnost Emila Pirchana (1844–1928), jenž byl slavný podobně jako Hans Makart ve Vídni, kterému se přezdívalo „Malerfürst“, tedy kníže malířů.

Brněnské noviny pravidelně referovaly o příhodách z Pirchanova života i o tom, co má právě rozmalované ve svém ateliéru,“ uvedl kurátor výstavy Robert Janás.

Absolvent vídeňské Akademie výtvarných umění Emil Pirchan hojně portrétoval brněnské starosty, vytvořil hlavní oltářní obrazy pro kostely v Babicích nad Svitavou či ve Studené Loučce. U schodiště Uměleckoprůmyslového muzea v Brně najdete jeho figurální vitraj Umění a průmysl vzdávají hold Moravě.

Z výstavy Emila Pirchana na hradě Špilberk. Foto archiv Muzea města Brna

Pravděpodobně největší věhlas mu přinesl obraz Madona, který v letech 1888–9 vystavovaly galerie ve Vídni, Mnichově, Berlíně, Hamburku a Drážďanech. Putoval dokonce až do města New York. „Obraz zakoupil americký sběratel Edward H. Litchfield, když se vypravil do Evropy hledat mistrovská díla soudobé evropské malby. Obraz byl roku 1902 vystaven v newyorské galerii Brooklyn Heights,“ dodal Janás.

Emil Pirchan čerpal inspiraci z italské renesance, ovlivnilo i umění antického Řecka. Vyhýbal se dynamice a dramatice, scénu odprošťoval od detailů a postavy ztvárňoval se sošnou monumentalitou. Používal chladnější barvy, výrazy postav ale zjemňoval dojmem sladkosti a křehkosti. Po roce 1900 najdeme v jeho dílech prvky realismu, impresionismu i symbolismu. Pokračoval však i ve figurální malbě a zůstala pro něj podstatná monumentalita a harmonická vyváženost.  

Foto archiv Muzea města Brna 

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Hrad Špilberk nabízí i další akce

Umělci:

Místo konání: Hrad Špilberk

Další novinky z umění

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!