Hlavní metaforou k tématu je využití šestnácti horizontálně umístěných stolů. Každý jeden stůl je samostatným uměleckým dílem, jednou samostatnou metaforou a zároveň se spojují do uzavřeného celku.

Diverzifikace společnosti se odráží v množství technik využitých k sestavení výstavy O nevyvratitelnosti. Rafani staví pyramidy, pracují se sochami i s 3D technologií, střílejí do intarzií a vymýšlejí vlastní aktuální hesla, např. "Jak smutné milovat peníze. Čím víc si budeme dlužit, tím víc se budeme milovat." Devalvují a zároveň povyšují hodnoty, když znehodnotí českou korunu a novou hodnotu jí dají přetvořením na umělecké dílo. 

Od skupiny Rafanů, kteří si nepřejí být konkrétně jmenováni, se nedočkáme velké míry kontroverze, kterou předváděli na začátku své umělecké kariéry. Zato ale reagují na aktuální a často opomíjená společenská témata, se kterými se dokážeme ztotožnit.

Jednotlivá umělecká díla se mohou zdát na první pohled matoucí a těžce zachytitelná. Metafory stolů se skrývají hluboko a jejich objevení a rozklíčovaní si vyžádá čas. Avšak v některých případech ani čas nepomůže. Naštěstí se Rafani nesnaží o jednoznačný výklad. Jejich cílem je nastolit širší diskusi k problému, který z výstavy jako celku vyplývá jasně a zřetelně.

Rafani se na české scéně poprvé představili v roce 2000 výstavou v galerii AVU. Větší pozornost vzbudili akcí Láska, kdy natřeli Lennonovu zeď zelenou barvou využívanou v minulosti VB k likvidaci nepohodlných nápisů a dopsali zde název akce. Právě demonstracemi, experimenty, manifesty, dokonce i trestnými činy vyjadřuje skupina své myšlenky.

Od počátku se věnují převážně otázkám morality, zodpovědnosti a kolektivní historické paměti. Nezajímají je aktuální kauzy, ale spíše obecnější problémy, které se ve společnosti opakují jako kolotoč. Svou politickou angažovanost dali najevo, když v roce 2002 vstoupili do KSČM v souvislosti s výstavou Příčina. Ve stejném roce uspořádali Demonstraci demokracie, při které nechali shořet tři černobílé verze české vlajky.

Foto archiv Musea Kampa

16.3.2019 | Adéla Mrzílková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout