Máš ji! je jen průměrnou komedií o neobvyklém způsobu, jak i po letech udržet přátelství

Máš ji! je jen průměrnou komedií o neobvyklém způsobu, jak i po letech udržet přátelství50%

Když se řekne “hra na babu”, většině lidí se vybaví radostné vzpomínky na bezstarostná dětská léta s partou přátel, kdy to nejhorší, co se mohlo stát, bylo odřené koleno z extra náruživé honičky. “Škoda, že ty časy jsou pryč,” řeknete si. Jenže ony pryč být nemusí, jak nám dokazují dospělí, ale přesto hraví hrdinové nové komedie Máš ji!.

Ve filmu se setkáváme s pěticí přátel z dětství, kterým se daří zůstávat v kontaktu i dlouho po ukončení školní docházky díky téměř absurdní již 30 let trvající hře na babu. Ačkoli se jejich cesty rozešly, každý žije jinde a jinak a během roku jsou v kontaktu minimálně, v květnu se hraje, a tak se může klidně stát, že vás kdokoli ze staré party navštíví s tím, že “máte babu”.

První, koho v příběhu potkáváme, je Hoagie (Ed Helms), úspěšný veterinář žijící ve šťastném manželství, který se nechá naverbovat do pozice uklízečky ve velké firmě, jen aby se dostal blízko k jejímu sebestřednému řediteli Bobu Callahanovi (Jon Hamm) a dal mu babu. Kromě toho svému starému kamarádovi nese i špatnou zprávu - letos je poslední rok, kdy se hry účastní i majitel fitcentra Jerry Pierce (Jeremy Renner). To pro partu přátel znamená v podstatě ultimátní prohru, jelikož Jerry jako jediný ještě ani jednou neměl babu, je totiž ve hře extrémně dobrý. A pánové mají tak úplně poslední šanci mu zkazit jeho bezchybné skóre.

Proto ještě zmobilizují zhulenou životní trosku Chilliho (Jake Johnson) a parnoidního věčně filosofujícího depkaře Sablea (Hannibal Buress) a hon na Jerryho může začít. Vše se zdá být připraveno jako na zlatém podnose - neporazitelný Jerry se totiž posledního v měsíci žení, a před oltářem nebude mít kam utéct. Nikdo z přátel ještě ale netuší, kolik toho bude potřeba absolvovat na to, aby Jerry babu dostal.

I když se snímek Máš ji! honosí nálepkou “dle skutečné události”, těžko říct, kolik procent příběhu je skutečně postaveno na pravdě. Ačkoli o partě přátel, kteří i 30 let po škole stále hrají na babu a prožívají to, jako když byli malí, vyšel skutečný novinový článek, film jako takový se zdá, že se příběhem maximálně vzdáleně inspiroval. Obsahuje totiž kvantum typických komediálních klišé, očekávaných zvratů, prvoplánových dialogů a situačního humoru, který působí jako kopie beze snahy o inovaci mnohem více než jako skutečný příběh převedený na filmové plátno.

Nepřestáváme si hrát, protože stárneme. Stárneme, protože jsme si přestali hrát.

Postavy jsou napsané i zahrané spíše ploše, každá má jednoduchou povahu a jeden neměnný přístup ke všemu, co se v příběhu děje, to je ale v tomto typu komedií celkem běžné. Celkově se každopádně dá říct, že film splňuje očekávání. Nedosahuje myšlenkových ani emočních hloubek a nehrozí, že by se diváka nějak více dotkl či mu delší dobu utkvěl v paměti, jestli si ale chcete u něčeho sníst popkorn a na chvilku si odpočinout od každodenních starostí, komedie o dospělácích, co se vědomě rozhodli nikdy si nepřestat hrát, může být zrovna to, co potřebujete.

Názor informuji.cz: 50%

Kdy a kde dávají film: Máš ji!

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Podobné filmy

Filmové recenze

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!