Příšerákovi, oficiálním jménem Wishbonovi, jsou vskutku povedená rodinka. Emma je typická nešťastnice, jíž se smůla lepí na paty, a ona se tou smůlou bezradně snaží slepit svou rozpadající se rodinu. Ta kromě ní sestává z dvou dětí - Maxe, který je velice inteligentní a je pro to ve škole šikanován, a Fay, která má naopak školu na háku a nejdůležitější je pro ní cítit se krásná a oblíbená. Toho pocitu však ne úplně šikovně dosahuje tak, že všechny kolem sebe konstantně uráží. A pak je tu Frank, Emmin věčně spící a vše ignorující manžel, který má svou rodinu sice rád, ale to je tak veškerá pomoc, které se od něj Emma dočká.

Aby toho nebylo málo, ze všech lidí právě Emmu Wishbonovou si vybral Drákula za svou ženu. A jelikož ho fakt, že je už vdaná, ani v nejmenším nevyvádí z míry, pošle na Emmu Babu Yagu, aby ji začarovala a unesla. Tato část plánu však trochu selže, a tak je najednou začarována celá Wishbonovic rodinka. Té pak nezbývá nic jiného, než se ze svízelné situace nějakým způsobem vylízat, pokud možno včas a pokud možno spolu.

Až potud je film relativně logický (samozřejmě v rámci možností, tedy za předpokladu, že je to smyšlená pohádka), když však těchto prvních přibližně 5 minut pomineme, nestačíme se divit. V ději se dočkáme mnoha absurdních a ničím nevysvětlených zvratů a spousty nesmyslů, nad nimiž musí zůstávat rozum stát snad i dětem, na něž je film cílen. A i kdyby tyto jednotlivé zlomky filmu diváka dostatečně nerozhodily, i hlavní motivy a celková myšlenka stojí za to.

Když hodinu a půl sledujeme, jak dospělá žena vážně uvažuje nad tím, že opustí svou "obyčejnou" rodinu a problémy s ní spojené a namísto toho se vdá za zlého, avšak bohatého muže, co ji zahrne pozorností a dary, či to, jak se sourozenci nejen hádají, ale i bijí, kopou a ponižují, a to vše je považováno za zcela normální, už by stálo za zamyšlení, na jakých principech je film postaven, a jak moc může "zábavná" složka animáků potlačit tu "vzdělávací". Přecejen, děti si z filmu něco vezmou vždy, a otázkou je, co si odnesou z tohoto.

Příběh zbytečně vystřídá spoustu různých lokací a představí nám mnoho nepodstatných postav, největším rušivým elementem celého filmu je však asi Baba Yaga. Je totiž nadabovaná velice pomalu, s přeházeným slovosledem a obecně roztodivným vyjadřováním, což se dost možná snaží napodobit původní znění, je to ale spíše otravné. Pokud si film zaslouží alespoň nějakou pochvalu, tak je to za několik povedených vtipů. Na chvilku to pomůže, celkový dojem však nespasí.

Příšerákovi se bohužel zcela prvoplánově svezli na vlně Halloweenu, kdy prostě využili možnosti použít strašidla, upíry, netopýry, mumie, převleky a pití krve náhodným kolemjdoucím do filmu pro děti, protože je na to "sezóna", a přinesli tak film vhodný pro děti, jejichž rodiče jdou "v rámci sezóny" zrovna na nějaký horor. Navzdory slibným ukázkám však za vidění toto veledílo rozhodně nestojí - vyjma chvilek, kdy se snažíte přijít na úmysly tvůrců a pochopit, o co jim jako šlo zrovna teď, se totiž celou dobu budete nudit. A to bez ohledu na věkovou kategorii.

1.11.2017 | Káťa Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout