Akci připravila Jihočeská komorní filharmonie, která pod taktovkou dirigenta Jana Talicha předvedla neuvěřitelný hudební zážitek. A ačkoliv bych touto větou ráda shrnula skutečný pocit, jaký jsem při poslechu hudby prožívala, můj rozum a především mé citlivé hudební srdce mi to nedovoluje.

Jihočeská komorní filharmonie měla ten večer jedinou smůlu. A tou byl francouzský hráč na violoncello, Victor Julien-Laferriére, který předčil všechna má očekávání z tohoto pozoruhodného koncertu a okouzlil snad naprosto každého posluchače v sále.

Victor Julien-Laferriére je DOSLOVA mistrem svého řemesla.

Narodil se v Paříži roku 1990 a píše se o něm jako o jednom z nadějných francouzských interpretů vážné hudby. Na hudební nástroj svého života, krásné a melodické violoncello, začal hrát již v sedmi letech pod vedením Reného Benedettiho. Ve studiu pak pokračoval na Státní a hudební konzervatoři v Paříži v letech 2004 – 2008 ve třídě Rolanda Pidouxe.

Za svůj krátký život toho stihl opravdu mnoho.

Byl hostem hudebního festivalu Summits Gstaad, který se odehrává ve Švýcarsku, dále pak se účastnil festivalu Kuhmo ve Finsku a Bach Festival v Bernu.

Pro českého posluchače je však důležitá informace, že Victor Julien-Laferriére zvítězil v roce 2012 v mezinárodní interpretační soutěži pořádané v rámci festivalu Pražské jaro. Je mu pouhých 22 let, ale jeho kariéra stoupá k výšinám každým dnem.

Mezi čestné hosty, sedící hned v první řadě, patřily především manželky odvážných letců RAF, mezi nimiž byla také čestná předsedkyně sdružení Československých zahraničních letců 1939-1945 Vlasta Šišková. Pozvání také přijala Hana Fajtlová či Václav Klaus, který se stal samozřejmě středem pozornosti většiny přítomných. Klaus také získal od Svazu zahraničních letců RAF II. světové války zvláštní ocenění, kterým se manželky hrdinů snažily oplatit jeho slavnostní akt, když vyznamenal některé z letců RAF řádem Bílého lva.

Program letošního slavnostního koncertu se nesl v duchu skladatele Antonína Dvořáka. Hned na úvod zazněl Můj domov (předehra op.62), ke které se vztahuje zajímavá historie. Cituji z koncertního programu: "V roce 1882 připravilo pražské Prozatímní divadlo oslavy výročí narození Josefa Kajetána Tyla (1808-1856). F.F. Šamberk napsal jímavou hru o Tylových pohnutých osudech a Antonín Dvořák byl osloven, aby napsal ke hře scénickou hudbu. Její součástí je i dnes hraná předehra Můj domov op.62. Titul předehře dala poslední slova (domov můj) tehdy už v obrozeneckém prostředí velmi populární Tylovy a Škroupovy písně, která se později stala naší národní hymnou."

Po této úvodní skladbě již následoval hvězdný okamžik francouzského sólisty, který se zhostil úkolu zahrát Koncert pro violoncello a orchestr h moll op.104 v doprovodu Jihočeské komorní filharmonie. Strhnul na sebe takovou pozornost, že se celé publikum postavilo a zuřivě, avšak s láskou tleskalo tomuto mladému a nesmírně talentovanému umělci.

Celý program zakončila Symfonie č.8 G dur op.88 "Anglická". Na závěr tedy mohu říci jen jediné. Jihočeská komorní filharmonie zde ukázala, že po hudební stránce jí opravdu nic nechybí.

6.5.2013 | ZuzkaŠ Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout