Na konci roku 2010 ve Velké Británii prošel zákon, který měl zdražit školné na veřejných školách ze 3350 liber až na 9000 liber. Tím by se dle filmu stalo školné ve Velké Británii jedním z nejdražších v celé Evropě. Odhlasování zákona vyprovokovalo studenty k masivním demonstracím.

Tvůrci filmu byli v době natáčení filmu studenty, proto se jich tématika filmu velmi dotýkala. Dle slov režisérky Isis Thompson chtěli především pomoci studentům. Tvůrci z natočeného materiálu nejprve vytvořili video na Youtube.com, které mělo přes pět tisíc zhlédnutí za den, až teprve později se rozhodli vytvořit celovečerní film.

Film Skutečná sociální síť nás na počátku seznamuje s hlavními studentskými aktéry organizujícími pouliční demonstrace. Nejvýraznější osobností filmu je studentka s emo vizáží, která tráví veškerý čas tím, že má v ruce smartphone a tweetuje. Ačkoliv by byla normálně označena za závislou na sociálních sítích, nyní se stává nápomocnou při organizaci studentských protestů. Neustálým tweetováním informuje, kam míří skupina demonstrujících studentů, kde se nachází nebezpečí v podobě policejní barikády, kde se bude konat další demonstrace. Její závislost je potvrzena ve chvíli, kdy je nahrazena studentským systémem Sukey, který sleduje pohyb policie. Tehdy trpí depresí. Ve filmu můžeme nalézt další výrazné studentské osobnosti, které se zasloužily za organizování demonstrace. Ačkoliv je každá z těchto osobností jiná, dohromady je spojuje snaha zabránit zvýšení školného.

Pomocí sociálních sítí (Twitteru, Facebooku) byli studenti schopni se sjednotit a zorganizovat masivní demonstraci a následně i několik dalších menších demonstrací. Vláda však svůj postoj ke školnému nezměnila. Situace se začala vyhrocovat, neboť studenti ztratili zájem veřejnosti a dle slov režisérky Thompson byli nakonec vnímáni jako chuligáni ničící výlohy.

Studentům se sice díky sociálním sítím podařilo zorganizovat hromadné protesty a úspěšně se vyhýbat policejním četám, zvýšení školného ale nakonec zabránit nedokázali. Rozhodně se jim ale podařilo upozornit na sebe, ukázat, že jako skupina komunikující skrze sociální sítě mají velkou energii, kterou lze snadno zmobilizovat. To si uvědomil i studenty nenáviděný a haněný ministerský předseda David Cameron, který prohlásil, že sociální sítě by měly být dočasně zakázány.

Ačkoliv popisek k filmu uvádí, že sleduje proměnu protestů na ulicích díky sociálním sítím, realita je však taková, že se jedná spíše o dokumentární film popisující vývoj studentských nepokojů. Z filmu se také nedozvíme příliš faktických informací a v mnoha případech si musíme sami domýšlet: např. nevíme, kolik studentů se účastnilo největší demonstrace, natož následujících protestů. Režiséři jasně soucítí se studenty, vyobrazují je jako skupinu mladých a snaživých lidí, kteří bojují za své právo na vzdělání. Ve filmu však viditelně chybí jakákoliv reflexe sociálních sítí, sociální sítě jsou vnímány výhradně pozitivně, až naivně, jako zdroj obrovské naděje a lepších zítřků.

Režie: Ludovica Fales, Srdjan Keca, Isis Thompson 

22.3.2013 | Hana Uttendorfská Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout