Sto roků samoty je hra pro fajnšmekry

Městská divadla pražská se v roce 2011 rozhodla uvést na divadelní prkna zdramatizovanou verzi románu Garcíi Márqueze Sto roků samoty. Americký autor, který obvykle uvádění svých děl nepovoluje, píše žánrem, který se označuje jako magický realismus. Do dramatické podoby toto rozsáhlé dílo převedl György Schwajda a na jeviště Městských divadel pražských jej přenesl režisér Peter Gábor. Ten jako svou první věc v MDP inscenoval Annu Kareninu, a na ni pak navázala řada dalších adaptací literárních děl. Otázkou je, zda je Sto roků samoty povahou ten typ prózy, který to unese.