Když se řekne Petr Bezruč, každý si pravděpodobně vybaví básníka, jenž vytvořil sbírku Slezské písně, ve které najdete báseň Maryčka Magdonova. Na ohlas jeho poezie v hudbě a výtvarném umění se zaměřila výstava v opavském Památníku Petra Bezruče, jež potrvá do 3. listopadu.

V díle Petra Bezruče, pravým jménem Vladimíra Vaška, hledali výtvarníci i hudební skladatelé inspiraci napříč 20. stoletím. Nejvýraznějším námětem pro obrazy se stala balada Maryčka Magdonova, která byla poprvé zhudebněna již v roce 1905. Několikrát se dostala i na malířské plátno nebo se z ní také stala socha. K vidění budou práce Břetislava Bartoše, Jožky Barucha, Heleny Salichové, Viléma Wünsche, Aljo Berana či Jana Václava Sládka. Až na výjimky se bude jednat o doposud málo známá díla, která se na výstavách téměř neobjevují.

Bezruč okouzlil i slavného skladatele Leoše Janáčka, jenž zhudebnil nejen Maryčku, ale i např. básně Kantor Halfar nebo 70.000. Na výstavě se budete moci seznámit nejen s jeho hudební tvorbou, ale i s díly Jaroslava Křičky, Jana Kunce, Vítězslava Nováka či opavských rodáků Miloše Čeledy, Václava Kálika a Arnošta Rychlého. Opomenuta nebude ani významná úloha Františka Alexe, velkého sběratele hudebních bezručian, který řadu zhudebnění inicioval a hudební skladatele v jejich činnosti výrazně podporoval.

Foto: szm.cz