Festival se každoročně koná v termínu kolem neblaze proslulého data 25. února a během jednoho týdne se uskuteční zhruba třicet programů zohledňujících různorodost zájmových, sociálních a generačních skupin — výstavy, koncerty, filmové projekce, literární setkání, odborná kolokvia, besedy s pamětníky, autogramiády, interaktivní programy pro školní mládež, rekonstrukce politického procesu padesátých let aj.

Festival se vyprofiloval jako jeden z padesáti nejspěšnějších kulturních projektů v rámci hlavního města Prahy a diváci měli možnost se během uplynulých ročníků setkat s mnoha významnými osobnosti z domova i ze zahraničí. Ve zkratce lze připomenout investigativní lotyšskou režisérku Dzintru Geku, albánského vězně svědomí Tomora Aliku, zakladatele Muzea studené války v USA Garyho Powerse, chorvatského básníka a politického vězně Andriju Vučemila, kanadskou iniciátorku památníku obětem komunismu Zuzanu Hahn, švýcarské fotografy Savu Hlavacek a Simona Freye, kanadského jazzmana Eda Vokurku, německou skupinu U-musik, reprezentace z Litvy, Slovinska, Rumunska, Německa. Programově se záběr kulturně-vzdělávacího projektu Mene Tekel rozšiřuje směrem k totalitním režimům současného světa.

Program