Kunětická hora

S Kunětickou horou se pojí různé pověsti. Jedna z nich vypráví o tajemném podzemí, v němž bloudí přízraky mnichů hledající ztracený poklad z nedalekého kláštera. Tamní opat totiž kdysi ve zlé předtuše o vyplenění svého svatostánku nechal posbírat veškeré klášterní cennosti a ve vinných sudech je dopravil na hrad. Z opatrnosti vše ale do úschovy předal jako mešní víno a ani hradnímu pánu neprozradil, co se v sudech ve skutečnosti skrývá.

Po nějaké době nárokovali mniši své sudy zpět. Jaké však bylo jejich překvapení, když v útrobách nádob zaslechli skutečně šplouchat víno a po zlatu nezbyla ani památka. Hradní pán využil situace a poklad tajně přesunul do svého majetku. Ani on se z něj ale neradoval dlouho. Do kraje se vrátila vojska a, stejně jako předtím klášter, hrad vyplenila. Podvedení mniši nikdy nedošli klidu a dodnes ztracený poklad hledají. 

Jiná pověst praví, že na Kuňku čas od času přilétá drak. Něco na tom asi bude – vidět ho totiž při své návštěvě můžete na vlastní oči.

Kunětická hora. Foto: Karelj, CC BY-SA 3.0

Svojanov

V areálu hradu Svojanov se to nejrůznějšími přízraky a strašidly jen hemží. Potkat zde můžete třeba bílou paní, která v noci sedává na palouku pod hradbami a v rukou drží hrnec zlata, duchy zavražděných dělníků nebo přízrak bývalého hradního pána, jenž pravidelně každou noc vstává z hrobu na nedalekém hřbitově a v procesí jedenácti vozů vyjíždí do kraje.

Straší tu i duch mladé služebné, která byla zaživa zazděna do jedné z hradních bašt. Po smrti se prý proměnila ve stříbrnou kachničku plavající v podzemní kašně a v této podobě se svému vrahovi pomstila. Potkat můžete i obra, jehož kostra se ve svojanovských zdech našla na začátku 19. století.

Svojanov. Foto: Prazak, CC BY-SA 2.5

Litomyšl

Na litomyšlském zámku prý kdysi bydlela parádivá a ješitná hraběnka, která se starala jen o své šaty a šperky a neustále se před všemi předváděla. Když už jednoho dne nevěděla, jak by své okolí ještě ohromila, zrodil se jí v hlavě marnivý plán. Dala si upéct šaty z chlebového těsta ozdobené barevnými polevami a jako pávice se hned vydala na procházku.

Najednou se před ní zjevila stařenka a prosila ji o almužnu pro svou dceru a vnoučata, která už několik dní strádají hlady. Když ji hraběnka hrubě odehnala, vyslovila stařena kletbu a parádnice se na místě propadla do země. Ani po smrti však nenašla klid a dodnes jako duch bloudí komnatami zámku.

Litomyšl. Foto: Přemysl Otakar, CC BY-SA 4.0

Lanšperk

Na Lanšperku se čas od času zjevuje přízrak hradního pána, který běhá mezi zřícenými zdmi a honí kohouta. Podle pověstí se jedná o šlechtice, který tuze rád navštěvoval svého souseda na nedalekém hradu v Žampachu. Cesta to ale byla nepohodlná a lanšperský pán dlouho přemýšlel, jak si ji ulehčit. 

Na radu místní čarodějnice nakonec povolal na pomoc samotné peklo a zanedlouho s ním podepsal úpis. Pán bude mít do rána svůj most, jeho duše ale čertům propadne navždy. Navíc musí dát v širokém okolí pobít všechny kohouty, aby pekelné dílo nebylo zmařeno předčasně. Stalo se a čerti se dali pilně do díla. Už už měli most hotový, když se do ranní mlhy ozvalo kohoutí kokrhání z chaloupky v podhradí, v níž jedna stařenka svého kohouta ukryla. 

Most se sesypal jako hromádka z karet, čerti zlostně rozházeli všechny kameny po okolí a zmizeli. Svému trestu ale šlechtic nakonec neunikl – po smrti musí na hradě navěky strašit. Vysvobodit ho prý může jen ten, kdo most mezi Lanšperkem a Žampachem skutečně postaví.

Lanšperk. Foto: Ondřej Kořínek, CC BY-SA 3.0

Lichnice

Také pod zříceninou hradu Lichnice prý můžete najít spletitý labyrint chodeb, do něhož byl v neklidných válečných dobách ukryt poklad. Pokud ho půjdete hledat, mějte se na pozoru před přízrakem velkého černého psa i před svými orientačními schopnostmi. Všichni hledači byli totiž nakonec rádi, že z labyrintu vyvázli alespoň s holým životem. 

Lichnice. Foto: Stanislav Dusík, CC BY-SA 4.0

A co vy, máte také nějakou svou oblíbenou pověst? Dejte nám vědět pod článkem na sociálních sítích nebo se podívejte na předchozí díly našeho seriálu, které se věnovaly pověstem z Libereckého a Ústeckého kraje, Českého ráje, Moravskoslezského kraje, jižních a středních Čech, Karlovarského a Plzeňského kraje, Vysočiny či jižní a střední Moravy. 

Úvodní foto: Kunětická hora, Karelj, CC BY-SA 3.0

23.3.2021 | Andrea Morkusová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout