Mělo to ale své výhody. Ke slovu se dostaly menší nebo alternativnější kapely a byl prostor na objevování nových tváří a talentů. Páteční festivalové hody nakopli The Sherlocks, kteří na Fresh stagi ukázali, že ani s brexitem poctivý rock z Sheffieldu neumírá. Jejich vystoupení bylo rytmické, melodické a zároveň tak typické pro anglické kapely, které by nejraději zmixovaly všechny nástroje v náhodné hlasitosti přes sebe.

Čeští fanoušci na druhé největší scéně netrpělivě vyvolávali jednu z předních tuzemských stálic současnosti. Kdo poslouchá rádio, poslouchá Mirai a pod pecemi to bylo znát. Slova večer pít víno na nebe se dívat sice zpívaly i ty nejmenší holčičky kousek od stánku s populárními hranolkami, ale pěstování přízně k téměř domácí kapele z Frýdku-Místku má smysl. Navrátilova formace byla skvěle nazvučená, energická, přivezla ohně a sám frontman s jednou z fanynek i s důvěrou ve své publikum plul po značném počtu rukou až ke zdárnému konci.

Komu neseděl slabší program a jakési ticho před bouří jménem The Cure v sobotu, mohl vyzkoušet i bohatý doprovodný program. Na scéně YouTube se vesele zpívalo karaoke, a tak velmi snadno najednou na festival dorazili The Beatles, Queen nebo Bon Jovi. Naproti ve stanu se zase tančil electro swing. Charleston ale neučily babičky nýbrž choreografiky na pódiu.

V půl sedmé večer si vzala slovo na hlavní scéně kapela Sons of Kemet XL. Jazzová formace nabídla nový náhled na populární americký žánr. Byla v něm exotika se saxofonem pohrávající si s několika dalšími hudebními směry včetně ska. Zpěvák Shabaka Hutchings si s publikem rozuměl, ačkoliv s plynoucím časem vystoupení jeho formace ztrácelo na originalitě. Podobně jako u Nahko and Medicine for the People, kteří obsadili hlavní stage. Zněly trumpety, housle a provolávání Aloha, Aloha! Rock, folk, pop, hip hop, reggae nebo indiánské melodie přivezli Nahko s Portorikánci, Američany, Australany nebo Chilany. Intenzivní zážitek všech chutí světa, ale znovu s expirační dobou.

Kapela John Butler Trio překvapila nejprve tím, že se s frontmanem zhmotnila na scéně ve čtyřech. Jejich vystoupení ale následně bylo vším, co by se dalo od několikanásobných držitelů platinových desek u protinožců čekat. Znovu mix žánrů, skvělé vokální harmonie a víra. Ne však v boha, ale k věcem, které mají hodnotu a dávají životu smysl. Sám John Butler proklamoval své hudební učení za zpěvu skladby Faith. "Někdo objímá stromy, někdo věří, že se Elvis vrátí. Důležité je, že nějakou víru máme," volal do davu. Trio, tedy vlastně kvarteto, si nejen za to vysloužilo velké ovace.

Největší show přivezli na oslavu konce pracovního týdne do Vítkovic Years & Years. Skupina okolo osmadvacetiletého Ollyho Alexandera představila špičkový pop, u kterého nechyběly dokonale vyladěné vokály a precizní výkony každého instrumentalisty na pódiu. Sám Alexander tančil, hrál na klávesy a rozhodně si oblékl jeden z nejlepších outfitů dosavadního programu Colours. Hlavně ale s parťáky předvedl, že Y&Y nejsou jen miláčky hudebních fanoušků s povrchní visačkou LGBTQ, ale moderním pojetím popu pro všechny, kdo chtějí poslouchat. Alexanderovy vokály navíc místy nápadně připomínají genialitu, kterou uhranul svět král popu Michael Jackson. Do příště by to chtělo ještě moonwalk.

Program na hlavní scéně uzavírali Shaka Ponk, kteří své šílenosti dávkovali mezi diváky a virtuální opici pana Goze. Před námi je ale velké finále. Do Ostravy se dnes chystají ZAZ, Xavier Rudd a The Cure! Za poslech ale budou určitě stát i Gang of Youths či Pierce Brothers. S oběma naposledy zmíněnými vám už brzy nabídneme rozhovory.

Foto: Barbora Bittnerová

20.7.2019 | Tomáš Fiala Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout