Nová kniha Důstojník a špeh vypráví právě příběh o zmíněném francouzském politickém skandálu. Napsal ji anglický spisovatel, novinář a televizní reportér BBC Rober Harris, jehož cílem bylo, jak sám tvrdí, „převyprávět za pomoci románového postupu skutečný příběh Dreyfusovy aféry, který v devadesátých letech 19. století fascinoval Francii a nakonec celý svět.“ V knize se tak čtenář setkává se skutečnými postavami i reálným příběhem.

Alfred Dreyfus byl židovský důstojník francouzského generálního štábu, jehož v roce 1894 vojenský soud na základě falešných důkazů odsoudil ze špionáže pro Německé císařství. Následkem byla jeho deportace na Ďábelský ostrov a byl zbaven veškerých armádních hodností. K chybnému rozsudku i tvrdému trestu přispěly také výrazné antisemické nálady nejen ve společnosti, ale také přímo uvnitř armády.

Nový šéf kontrašpionážního oddělení Georges Picquart, který je také vypravěčem celého příběhu, však postupně zjišťuje, že důkazy proti Dreyfusovi nejsou ani zdaleka tak jednoznačné, jak tvrdila žalující strana. Navíc si všímá podezřelých styků majora Esterhazyho s Němci. Právě na Esterhazyho totiž sedí získané důkazy daleko lépe. Sám Picquard se ale dostává do podivného kolotoče taktik nejvyšších armádních činitelů, z nichž vychází téměř jako psanec.

Kniha je psaná čtivým jazykem, ale nejedná se o žádné zábavné čtení. Člověk je vtažen do neuvěřitelného příběhu intrik, selhání a bezmoci. Nechybí falešné sebevraždy, ničení důkazů ani vytváření falzifikátů. Příběh je o to silnější, že jde o realitu, ze které čtenáře mrazí. Přestože šlo o obrovskou kauzu, ve které figurovalo mnoho postav a probíhalo množství vedlejších příběhových linií, autor se s tím vypořádal velmi dobře. Děj se srozumitelný, ale přesto příběh zbytečně nezlehčuje. Někdy může dělat člověku problém orientovat se v mnoha postavách. Pro lepší přehlednost ale umístil Harris na začátku knihy seznam jmen a jejich funkcí.

Povedenou knihu Důstojník a špeh pojednávající o skutečné francouzské aféře vydalo nakladatelství Knižní klub v lednu 2016. 

25.2.2016 | Barbora Bittnerová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout