„Když jsem se z internetu dozvěděla o tom, co Miloš Zeman říká na adresu Pussy Riot, pocítila jsem k němu velký soucit,“ uvedla Máša. „Je to smutné.“ Zeman si podle jejího názoru plete skupinu Pussy Riot s Vojnou. Přitom podobně ujeté akce se prý konají všude po světě, jen v Rusku se za ně zavírá do vězení.

Poté co se punkerka spolu s Naděždou Tolokonnikovou z jednoho z nich po téměř dvou letech vrátila na svobodu, začala bojovat za lidská práva politických vězňů. Těch je podle jejích zdrojů aktuálně čtyřicet. „Lidé se mě ptají, zda chci snad z vězení udělat hotel. Ale už nechápou, že když se budete chovat k těm, kdo sedí, jako k dobytku, uškodí to i těm, kteří jsou na svobodě,“ tvrdí Aljochinová. Zdůraznila také, že Rusko je země, ve které lze stále zavřít člověka za pouhý názor, s odkazem na ukrajinského režiséra Olega Sencova. Ten byl odsouzen na 20 let za kritiku okupace Krymu.

Debaty se zúčastnila také Polina Nemirovskaya, manažerka lidskoprávní organizace Otevřené Rusko Michaila Chodorkovského. Přijela také Ksenia Zhivago, spolupracovnice organizace Zóna práva, usilující o dodržování lidských práv v ruských vězeních.

V publiku se objevil i provokativní dotaz, zda jsou aktivity Pussy Riot stále punkové, když se v Americe stýkají s Madonnou či politickým establishmentem. Marija Aljochinová si myslí, že se to nijak nevylučuje, neboť v USA je na rozdíl od Ruska vláda, moc a občanská společnost v dialogu.

Jedinou záchranu ruské společnosti vidí v informační osvětě a nezávislých médiích. „Média mohou změnit svět.“ Také reforma ruského vysokého školství zejména humanitního zaměření by společnosti velmi prospěla. „Pořád je u nás silně ideologické školství.“

A je podle ní vůbec možná demokracie západního typu v Ruské federaci? „Ano, ovšem pokud se nebudou falšovat výsledky voleb a pokud bude všem kandidátům umožněn svobodný projev,“ říká přesvědčeně Marija Aljochinová.

31.10.2015 | Tereza Pavelcová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout