1. Válka lží

Působivý rozhovor v tmavé místnosti, ze které tentokrát před pravdou není úniku. Je čas říct pravdu o tom, jaké byly motivy člověka, který svou lží poslal Američany před dvanácti lety do Iráku, do války, která stála život půl milionů lidí a změnila jednu zemi od základů a druhé silně poznamenala jednu generaci.

Německý režisér Matthias Bittner se ve svém dokumentu pokouší odhalit uvažování Rafida Ahmeda al Jalabiho, který podal německé tajné službě informaci o tom, že Saddám Husajn vlastní zbraně hromadného ničení. Žádné v Iráku nebyly. Jaký poměr byl mezi tím, jestli Rafidovi služba opravdu uvěřila a věřit chtěla, se dozvíte ve filmu. Snímek také kousek po kousku odkrývá nevybíravé hry a zákulisí práce tajných služeb. Působivý dokument o tom, jak překrutitelná je pravda a jak pár lidí může ovlivnit osudy milionů, můžete zhlédnout 6. a 7. března v kině Lucerna, po kterých následuje debata s režisérem a 9. března v kině Atlas.

2. Podoba ticha

Jakou podobu má ticho, které křičí, prostupuje indonéskými plážemi a hlavně srdci těch, kterým zbyly jen vzpomínky a bolest? V roce 1965 proběhl v Indonésii vojenský puč, který  na pár měsíců proměnil tropický ráj v peklo na zemi, když se zvedla vlna nenávisti vůči údajným komunistům. Vojáci tehdy vyvraždili přes jeden milion lidí těmi nejbrutálnějšími způsoby.

Nikdo nebyl potrestán, nikdo o tom nemluví. Lidé, kteří podřezávali hrdla, fungují ve státní správě a na kameru se chlubí svými vynalézavými způsoby zabíjení. Americký filmař Joshua Oppenheimer navazuje na svůj první dokument Způsob zabíjení, který uvedl Jeden svět před dvěma lety. V něm se zaměřoval především na osoby vrahů. Nyní je konfrontuje i s oběťmi. Hlavní postavou je Adi, který obchází vrahy a ptá se jich na nepříjemné otázky ohledně smrti svého bratra. Film nominovaný na Oscara je mrazivě děsivou ilustrací uvažování vrahů a indonéské společnosti vůbec.

3. Virunga

Strhující dokument nominovaný na Oscara zachycuje nelehký boj o přežití vzácného národního parku DR Kongo, který je domovem posledních několika set vzácných goril horských. Kongo je už od devadesátých let sužované jedním z nejkrvavějších konfliktů dnešní doby, o kterém nikdo příliš nemluví. Ten se závratnou rychlostí přiblížil i národnímu parku. Jeho strážci se vydávají chránit bezmocné gorily, když se jak park, tak i filmaři ocitají pod palbou. Všudypřítomná válka však není jediné nebezpečí. Park ohrožuje i britská těžařská společnost, která zde chce těžit ropu.

4. Kopie štěstí

Každý ví, že věc, ve které Čína vyniká ze všech nejvíce, je kopírování čehokoli. Když jednoho slunného dne přijela nenápadná Číňanka do alpského horského městečka Hallstatt v Rakousku, které je pod ochranou UNESCO, nikoho by ani zdaleka nenapadlo, že tu není jen na výletě. Když se jí majitelka hotelu zeptá, proč si dělá detailní nákresy a fotografie všeho ve městě, nestačí se divit. Dívka přijela městečko zkopírovat. Za pár měsíců vyrostlo blízko patnáctimilionového Šen-čenu nachlup stejné, rekreační pro čínské zbohatlíky. Film postihuje téma čínské neúprosně se šířící urbanizace a je vlastně i docela bizarní.

5. Putinovy děti 404

Registrované partnerství, adopce dětí homosexuály. Věci pro naštěstí stále větší část Evropy uzákoněné. Ne však v Rusku, které jde naprosto opačným směrem. Loni v červnu prezident Putin podepsal zákon, podle kterého se homosexualita stala trestnou – ,,zakazuje propagaci netradičních sexuálních vztahů mezi nezletilými.“ Proti tomu založila Jelena internetovou iniciativu Children 404, kde náctiletí homosexuálové anonymně popisují své příběhy, které jsou pokaždé děsivé a smutné. Někteří volí útěk, druzí lež a třetí se uchylují k sebevraždě. Syrově vypovídající snímek o stavu zaostalosti a tmářské ruské společnosti rozhodně stojí za zhlédnutí.

6. Bojovníci ze severu

Na území Iráku a Sýrie se stále více rozkládá fenomén, který denně plní titulky zpravodajských serverů - islámský stát ISIS. Láká k sobě stále víc a víc bojovníků a poslední dobou hlavně ty, kteří na západě vyrostli. Film postihuje právě tento fenomén a vypráví příběh somálského mladíka, který se v problematičtějším období svého života málem přidal k teroristické somálské organizaci aš-Šabáb. Na rozdíl od svých kamarádů, kteří z Dánska opravdu odešli, si život zachránil. Jaké jsou motivy mladých muslimů, aby šli do války, která se jich netýká v zemi, ve které v životě nebyli? Dokument se snaží tyto otázky zodpovědět a nabízí velmi podrobný vhled do metod, jakými teroristé při náboru pracují.

7. Vive la France

A't žije Francie! Zatímco miliony Francouzů s hrdostí křičí patriotistická hesla, na druhém konci světa ve francouzské Polynésii její obyvatelé umírají už desítky let na rakoviny, leukémie a zhoubné nádory zaviněné pokusy s jadernými zbraněmi, které francouzská vláda v šedesátých letech prováděla. Film se zaměřuje na mladé manžele z ostrovu Tureia, kteří se bojí o své zdraví. Film otevírá  jedno z nejčernějších míst francouzské historie, za které země dobrého jídla a pití odmítá naprosto převzít zodpovědnost. Francouzská vláda je zde jako ohavný prvek, který odmítá vyčlenit jen peníze na ostrovního doktora a nechává svou kolonii pomalu, ale jistě vymírat.

8. Citizenfour

Existuje vůbec v dnešním světě ještě nějaká hranice, přes kterou bezpečnostní agentury, jako je americká NSA, nepůjdou? Odpověď zní bohužel NE.

Jeho jméno zná od června 2013 celý svět. Edward Snowden, bývalý analytik Americké bezpečnostní agentury (NSA), tehdy zveřejnil přísně tajné materiály, které vypovídají o tom, jak NSA masově shromažďuje data o soukromé mailové komunikaci stovek milionů lidí. Snímek, který se věnuje otázce soukromí, vládní kontroly nad našimi životy, která kontrastuje s paranoidní snahou vše o všem a o každém vědět, získal cenu akademie 2015 jako nejlepší dokumentární film. 

9. Cukr blog

Dorty, sušenky, čokolády, nápoje, ale i běžné výrobky pro děti ho obsahují. Cukr - milujeme ho, nedokážeme si bez něj představit náš život. Ale co kdyby vám někdo řekl, že velká část našich nemocí způsobuje právě to sladké potěšení, které je téměř všude kolem nás. Příkladem může být tak oblíbená coca cola. V jediné plechovce je sedm kostek cukru. Když režisérka Andrea Culková u sebe během těhotenství zjistila cukrovku, rozhodla se od základů změnit svůj život, který, jak zjistila, byl na cukru postavený. Začala bojovat proti cukru a jeho přidávání téměř do všeho. V pěti letech mapovala cukerný průmysl i alternativní cesty sugar free stravování.

10. 9999

Číslo, které symbolizuje jejich budoucnost, která je nijaká. Rok propuštění belgických duševně chorých kriminálníků zapsané belgickými úřady v jejich spisech je absurdní. Velká část z nich do odporné věznice Merksplas hlavně nepatří, měli by být pod odborným dohledem s péčí. Někteří z nich by tak dostali šanci na nový život, jak mimo jiné ukazuje kanadský snímek, také z Jednoho světa – Sejde z očí, sejde z mysli, který rovněž vřele doporučuji. Přeplněná speciální zařízení a neschopnost a nezájem belgické vlády situaci zlepšit je však uvrhl do pekla bez naděje na únik. I přes kritiku Evropského soudu pro lidská práva.

2.3.2015 | Alžběta Čermáková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout