Fotografický dokument o kultuře protestu (nejen) ve Velké Británii.

Velká Británie byla v posledních několika letech svědkem velkého množství demonstrací. Desetitisíce lidí protestovaly za lepší životní podmínky, za záchranu zdravotnictví, pro i proti Brexitu, za klima a za desítky dalších kauz. Londýn zažil stovky komorních protestů jednotlivců nebo skupin ale i více než miliónovou demonstraci. V jeho ulicích se odehrály šarvátky ultras z obou stran pravolevého názorového spektra, spontánní projevy občanské neposlušnosti ať už v podání pro-Brexitových britských žlutých vest či ekologického hnutí Extinction Rebellion a také demonstrace zahraničních menšin z celého světa na podporu změn v jejich domovinách.

Většina fotoreportáží z těchto akcí se přitom soustředila na velikost průvodů, na aktivisty v jejich čele, hostující politiky či na kreativitu banerů. Já jsem se rozhodl podívat do centra davů i na jejich okraje a zachytit účastníky prostestů aktivní či pasivní, v pozici diváka nebo vlajkonoše, duchapřítomné či snící. Nalezl jsem stovky drobných příběhů a mikrosvětů ať už mezi dospělými, nebo dětmi, které rodiče často berou s sebou a vychovávají tak novou generaci demokraticky uvědomělých občanů. Tři roky jsem se s fotoaparátem zúčastňoval malých i velkých demonstrací a pozoroval jejich kulturu, emoce a interakci s ulicemi.

Do ulic není tradiční reportáž, ale spíše sociální dokument či portrét, jehož modelem je společnost jako taková. Rád bych tím přiblížil pestrost masových akcí a rozmanitost emocí, které se v žádném případě neomezují na vztek a výčitky.

Nově soubor postupně doplňuji také fotografiemi z protestů v jiných zemích.