No, popravdě, děj této knihy můžete po letech zapomenout, ale nikdy nezapomenete ten emoční dojem, který ve vás nechá… Příběh je to totiž – no jak to říct – svérázný! Seznámit své geny se světem? Hlavní hrdina Maličkosti to udělal opravdu stylově. Naklonoval do potkanů své vlastní geny a pak myšky hezky roznesl po Praze. Beta samec, student genetiky s hlavou v oblacích a možná v trochu temných oblacích… Stává se vypravěčem příběhu, ve kterém dominuje právě jeho mozek, jeho uvažování, jeho pohled na svět. Romance z dob genetiky, praví podtitul této knihy a já dodám, že u čtení budete mít pocit, že v těch oblacích létáte také. Roztříštění na molekuly, vidící svět jinýma očima, přemýšlející, proč je Tomáš takový, jaký je? Proč nezapadl? Bude vás napadat množství otázek. Množství myšlenek a s nimi i chvíle zděšení nad tím, že už proboha přemýšlíte jako Tomáš?

Posuďte sami…

„Jsi debil Smraďochu. Vždyť je nádherná! Jak ji můžeš srovnávat s hnusným pavoukem?“

„Můžu ji sežrat?“ zeptal se Smračhodd, otevřel pusu a natáhl k ní rukus myší, visící za ocas.

„Poslyš Smraďochu, absence vkusu mě u tebe už dávno nepřekvapuje. Ale pokud se těmhle myším něco stane, a to myslím smrtelně vážně…“

„Nic se jim nestane. Klidně je tu měj. Mně nevaděj.“

Nechal je být. Za měsíc se rozmnožily, i díky přísunu nové krve z laboratoře. Překvapivě rychle. Ty vole, takhle by se množit neměly. Asi jsem omylem udělal něco, co zvýšilo jejich životaschopnost. Ale o to jsem se přece snažil, zlepšením jejich inteligence a paměti. A jak se pořád množily… i v téhle touze jsem se smíšenými pocity poznával sám sebe. Na koleji ale moc místa nemáme. Když už jsem měl sedm plných boxů, věděl jsem, že přišel čas svou krev seznámit se světem. Nebylo to lehké. Vstal jsem kolem páté ráno a nastrkal nejstarší mláďata do přepravky, strčil ji do batohu a vyrazil do města….“

Jedinečný příběh, ve kterém se dostanete do hlavy studenta, snad až přetíženého svou inteligencí, která mu nese neurotické chování. Přílišné přemýšlení? Nebo za všechno může toxoplasma v jeho mozku?  Neustálé otázky, myšlenky, které vás osobně také čas od času napadají, ale většinou je zaplašíme, abychom se úplně z dnešního přetechnizovaného a odosobněného světa nezbláznili.

Autorka skvěle umí vykreslit atmosféru Prahy, počasí, hospůdky, situace, dění v mozku, v mysli, v hlavách přítomných. Ještě lépe ovšem umí vykreslit právě hlavu Tomáše, jeho přemýšlení, které se stává doslova explozivním a jiným. Čtení, které dostane váš mozek do jakéhosi polospánku, do stavu, kdy se zcela odpojíte od reality. Protože tohle prostě není normální. Chcete se vrátit do normálního světa, ale nejde to. Autorka vás tam nepustí, v každé chvíli, kdy už se romance začíná tvářit nějak obyčejně, tam skočí něco, co vás zase vznese do oblak, do dýmu, do páry neobyčejnosti a nestandardnosti.

O příběhu jako takovém si můžete myslet cokoliv, ale STYL a EMOCE, které Maličkost vyvolá, jsou jedinečné.

Dojem dotváří i fakt, že ilustrace vytvořila sama autorka, takže… v hlavě tvůrce příběhu jste i vizuálním, nejen literárně-fantazijním efektem. Takže  nyní se může kolotoč romance z časů genetiky roztočit naplno!

O autorce:

Markéta Baňková se narodila a žije v Praze. Absolvovala Akademii výtvarných umění. Zabývala se grafikou, kresbou, fotografií a net artem (New York City Map). Její kniha Straka v říši entropie získala ocenění Objev roku Magnesia Litera. Obě knihy doplňují autorčiny ilustrace…

 

21.9.2016 | Renata Petříčková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout