Šestnáctiletý Dan se rozhodne strávit léto v přípravce pro nadané studenty v New Hampshire College. Koleje jsou zavřené, a proto jsou žáci ubytování v budově bývalé psychiatrické léčebny Brookline.

Dan nejdříve poznává svého spolubydlícího Felixe a o chvíli později získává i další kamarády. Společně s Abby a Jordanem tvoří nerozlučnou trojici. Velmi brzy je začne zajímat samotná budova bývalé psychiatrické léčebny a její historie. Objevují tajemné kanceláře, bývalé pokoje pacientů a drastické fotografie z léčby nemocných.

Brzy se jim začínají dít nevysvětlitelné věci a zejména Dana začíná kdosi pronásledovat. Chodí mu tajemné vzkazy, nachází ve svém stolku jednu ze starých fotografií a ani místní podezřívaví lidé mu na náladě nepřidají. V ústavu se děje něco velice divného. V minulosti zde probíhaly velice nepříjemné experimenty na lidech a temné síly Brookline stále provázejí.

Asylum je určitá předzvěst pokračování Sirotčince slečny Peregrinové, které vyjde již velice brzy. Román Madeleine Rouxové může svému bratříčkovi z nakladatelství Jota velice slušně konkurovat. A kdo ví, možná si některé čtenáře získá ještě více.

Popis začnu netradičně ilustracemi. Právě ony patří k jedné z věcí, které tvoří z této knihy opravdovou lahůdku pro fanoušky hororů. Již od prvních stran nabízejí fotky naprosto děsivou atmosféru. Pocházejí ze skutečných ústav pro duševně choré a většina jich kontrastuje s dějem. Jejich míra strašidelnosti je opravdu neuvěřitelná a autentičnost jim rozhodně nechybí. Nemocniční pokoje, pokusy na pacientech či děsivé sestřičky budete mít před očima ještě hodně dlouhou dobu.

Jedním z dalších lákadel je i obálka. Zobrazuje další mrazivý obrázek holčičky a navíc obsahuje nápis, který svítí ve tmě. To může někomu připadat jako malichernost, ale rozhodně musím tento originální nápad ocenit. První věc upoutávající na knihy je právě obal a tento Vás opravdu navnadí.

Samotný děj začíná nejdříve pomaleji představením jednotlivých postav a jejich životů. Postupně se začne rozjíždět strašidelná podívaná, která není určená pro slabší povahy. Jednotlivé kapitoly jsou akorát dlouho a příběh příjemně plyne. Při této knize se rozhodně nebudete nudit. Přečetl jsem ji za jeden den a opravdu jsem litoval, že už je zase konec.

Asylum je parádní psychárna, která rozhodně stojí za přečtení. Jestli jste četli román Ve stínu černých ptáků, rozhodně sáhněte i po této knize. Nabízí ještě větší porci fotografií, kterou jsou na daleko vyšší úrovni. Navíc je celý příběh o mnoho lepší a opravdu se může směle rovnat s již zmiňovaným Sirotčincem.

Na závěr bych rád pochválil samotné nakladatelství Jota. Bez přehánění můžu říct, že vydávají jednu lepší knihu než druhou. Směle postupují na žebříčku nakladatelství směrem vzhůru a řadí se rovnocenně po bok těch nejlepších.

24.7.2014 | Lukáš Loužecký Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout