V termínu od 17. do 19. července proběhl jeden z největších festivalů elektronické hudby v Německu. Město Ferropolis tak již po osmnácté přivítalo okolo 20 tisíc návštěvníků. Tato třídenní akce se snad všem musela vrýt hlubokopod kůži. Atmosféra, areál, organizace, prostředí, umělci, prostě snad vše bylo perfektní. Koneckonců, přesvědčte se sami. :)

Na vlastní kůži

Jako prváčka na Meltu! mě zaskočila velikost arálu. Na první pohled je opravdu malý a trochu jsem se děsila, jak se tam všichni vejdeme. Nějakým zázrakem bylo po celou dobu v areálu vzdušno, žádné tlačenice a dlouhé fronty, na koncertech se dalo pohybovat bez problémů, ale zároveň bylo jasné, že dav je opravdu velký. Pět stagí, bary, info stánek, stánek pro nabíjení peněz, promenáda s občerstvením a fun zóna. Všechno přehledně u sebe. Už jen za tohle tedy pro Melt! velké plus.

Další výhodou bylo bezhotovostní placení. Součástí festivalového náramku byl i čip, kterým se po dobití platilo vlastně všechno v areálu. Lovit centy a Eura po kapsách naštěstí odpadlo a s tím i fronty. Organizačně tedy jedna z nejlepších událostí. 

Kdybych měla přemýšlet nad nějakou výtkou, nejspíš mě nenapadne. Zprvu mě zaskočila vzdálenost kempu a areálu. Naštěstí každou chvíli jezdily zdarma autobusy a nakonec ta procházka kolem jezera nebyla tak zdlouhavá, jak se zdálo. Na autobus jsme zapomněli a pivo na cestu vyšlo tak akorát. 

Co se týče interpretů a stagí, všechno fungovalo, jak má, bez větších zpoždění nebo komplikací. I přesto, že stage byly vlastně kousek od sebe, hudba se nepřebíjela. Velké díky tedy patří všem účinkujíícm, pořadatelům, návštěvníkům a poslední dík patří Filipu Kůstkovi, který se mnou tohle třídenní šílenství absolvoval a především pro vás i hezky nafotil.