Velkou retrospektivu malířky alchymie a erotiky Toyen hostí Valdštejnská jízdárna

Velkou retrospektivu malířky alchymie a erotiky Toyen hostí Valdštejnská jízdárna 

Výstavu, která zasazuje výtvarné dílo Toyen do kontextu celého jejího života, připravila Národní galerie Praha ve spolupráci s Hamburger Kunsthalle a Musée d'Art Moderne de Paris. Jde o jedinečnou příležitost zhlédnout nejvýznamnější díla české umělkyně pohromadě – poslední velká výstava u nás se totiž konala před celými jednadvaceti lety. Přehlídka je s ohledem na situaci přístupná pouze po předchozí rezervaci.

Marie Čermínová se narodila v roce 1902 na pražském Smíchově a byla jedinou plně respektovanou členkou předválečné pražské avantgardy ženského pohlaví. Nikdy nicméně nevystavovala pod svým rodným jménem – namísto toho používala genderově neutrální pseudonym Toyen, který vznikl nejspíše z francouzského slova citoyen (občan).

Celý život bojovala proti „měšťáckým“ konvencím a snažila se pozvednout ženské postavení ve společnosti. Chodila oblékaná netradičně v pánském smokingu s motýlkem a mluvila o sobě v mužském rodě. 

Jindřich Štyrský a Toyen v maskách při práci s "Deka" barvami. Foto: Rozpravy Aventina

Výstava ve Valdštejnské jízdárně s podtitulem Snící rebelka představuje obrazy významné postavy české a francouzské avantgardy v kontextu jejího života. Obrazy jsou seřazené chronologicky a výstavou provází texty přibližující konkrétní události a vlivy v různých životních obdobích Toyen, ale také tematické celky, jako například erotika či alchymie.

Návštěvník se mimo jiné dozví, že Toyen o sobě nikdy nepřemýšlela jako o malířce. Zásadní pro ni byla poezie, kterou vyjadřovala pomocí různých médií. „Báseň se čte jako moderní obraz. Moderní obraz se čte jako báseň,“ píše Karel Teige. 

První obrazy Toyen lze označit za puristické. Převládají v nich jemné, ale výrazné barvy, a geometrické tvary. Poprvé se Toyen veřejnosti představila na výstavě s názvem Bazar moderního umění. Zásadní vliv na její život mělo setkání s Jindřichem Štyrským a Jiřím (Remo) Jelínkem v roce 1922 a jejich společné zapojení se do avantgardního hnutí Devětsil

Toyen, Čínská čajovna, 1927. Foto: NGP

V roce 1925 odjela poprvé společně s Jindřichem Štyrským do Paříže, kde tvořila obrazy inspirované francouzským kabaretem a cirkusem. Vznikl tak například obraz Ráj černochů, poukazující na idealizovaný život přírodních národů, který evropská společnost zobrazovala v představeních jako svobodný a nespoutaný, oproštěný od tíhy kolonialismu.  

Toyen, Ráj černochů, 1925. Foto: NGP

Další důležitou etapou života Toyen bylo založení vlastního hnutí s názvem artificialismus, které mělo za hlavní cíl ztotožnit malíře a básníka a kladlo důraz na imaginativnost. Artificialistické obrazy předvedla společně s Jindřichem Štyrským v prestižních pařížských galeriích. Závěrem tohoto období vznikl jeden z nejznámějších obrazů Toyen s názvem Úděs z roku 1937. 

Během druhé světové války výtvarnice žila na pražském Žižkově, kde ukrývala Jindřicha Heislera, který byl židovského původu. V tomto období vzniká cyklus Schovej se, válko! zobrazující rádoby živé kostry zvířat, čímž umělkyně poukazovala na hlubokou ránu zasazenou přírodě i samotému bytí. Největší ztrátou bylo pro Toyen úmrtí Jindřicha Štyrského v roce 1942, na nějž zareagovala plátnem Smutný den

Toyen, Polní strašák, 1945. Foto: NGP

Významným tématem pro Toyen byla zmíněná erotika, která protíná její tvorbu ve všech životních obdobích – jako jedna z prvních domácích umělců tvořila explicitní sexuální výjevy, například obraz Polštář zobrazující nevěstinec. Její erotické kresby sloužily také jako ilustrace pro Erotické revue nebo texty pověstného markýze de Sade. 

V roce 1947 přesídlila do Paříže, kde zůstala až do konce svého života. Ovlivněna surrealismem a jeho zájmem o alchymii vytvořila soubor kreseb s názvem Ani křídla ani kameny nebo například obraz Všechny živly. Její tvorba je v padesátých letech značně poetická. Počátkem let šedesátých pak vznikají tajemné a temné obrazy inspirované sny a „snovou krajinou“. 

V závěrečném období své tvorby Toyen maluje obrazy, kde hlavní roli hraje stín a analogické vnímání. Vzniká například obraz Hostina analogií nebo Spříznení volbou

Toyen, Zástěna, 1966. Foto: NGP

Výstava, kterou společně připravily kurátorky Anna Pravdová, Annie Le Brun a Annabelle Görgen, probíhá ve Valdštějnské jízdárně v metropoli až do 15. srpna, přístupná je ale pouze ve časových slotech. 

Foto: NGP

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Valdštejnská zahrada nabízí i další akce

Další novinky z umění

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!