Snídaně u Tiffanyho Trumana Capoteho

Povídka Trumana Capoteho pojednává o mladé zahořklé prostitutce Holly Golightlyové, která žije bouřlivý noční život a nechává se vydržovat staršími bohatými muži. Bydlí ve stejném domě, do kterého se nastěhuje i začínající spisovatel Paul Varjak, který se po letech, kdy už dávno s Holly ztratil jakékoliv spojení, rozhodl vyprávět její příběh. Ten je prosycený Hollyinými aférami s bohatými muži, kteří jí přispívají na taxík a toaletu, jejími cynickými a povrchními názory, vyprávěním o těžké minulosti i zamyšlením, kde se asi nepolapitelná Holly nachází dnes. Postava Holly je brilantně popsána surovým a realistickým způsobem, ačkoliv působí nesympaticky, nechává přesto čtenáři prostor, aby s ní cítil a čekal, co udělá dál. Ačkoliv její život působí jako spád vzrušující událostí, je přesto prázdný. Geniální otevřený konec nutí čtenáře položit si otázku: „Kde jsi, Holly?“ 

Snídaně u Tiffanyho Blakea Edwardse

Romantická komedie režírovaná Blakem Edwardem a oceněná dvěma Oscary vypráví docela jiný příběh - příběh o roztomile bláznivé dívce Holly, kterou ztvárnila okouzlující Audrey Hepburn. Holly je ve filmu potřeštěná a lehkomyslná. Zatím nenašla své místo ve společnosti, a tak tráví život na večírcích a koketováním s bohatými muži. Její ambicí je dobře se provdat, aby mohla zajistit skvělou budoucnost sobě i milovanému bratru Fredovi.

Plány na život v přepychu se jí však zhatí, když se do domu přistěhuje chudý ale pohledný spisovatel Paul Varjak. Film Snídaně u Tiffanyho je jedním z nejkrásnějších romantických filmů, které byly dosud natočeny. Audrey Hepburn i George Peppard hrají každým kouskem svého těla a veškeré jejich pocity jsou rozpoznatelné ještě něž promluví. Příběh, hudba, vtipné dialogy i výborný herecký výkon hlavní dvojice z filmu právě stvořili oblíbenou klasiku. 

Co je jinak?

Knižní a filmová verze Snídaně U Tiffanyho se liší v mnoha ohledech. „Byla ještě na schodech, za chvilku vystoupila na podestu a ve světle shora se jí zatřpytily strakaté, chlapecky zastřižené vlasy, nahnědle žíhané, s bělavě světlými a žlutými prameny,“ popisuje Capote vršek hlavy slečny Golightlyové. To je popis na hony vzdálený od famózního hnědého hladkého drdolu, kterým Audrey okouzlovala diváky ve filmu.

Největší proměny se však dočkala Hollyina povaha. Zatímco ve filmu je Holly roztomile ztracená a nepředvídatelná koketa, její knižní předchůdkyně je i přes svůj nízký věk zahořklá prostitutka s pochybnou morálkou a povrchními až hloupými názory. V dialozích působí nadutě a znuděně a nestydí se sdílet detaily ze svého sexuálního života se staršími muži. „Mě může vzrušit jen muž, když je mu aspoň dvaačtyřicet. Znám se s jednou blbou holkou, co mi pořád říká, že mám otcovský komplex, že bych měla jít k psychoanalytikovi. Ale to je všechno merde. Já jsem se prostě vycvičila, aby se mi líbili starší muži, a to je to nejchytřejší, co jsem v životě udělala,“ prohlašuje v knize.

Zatímco filmové zpracování je krásným romantickým příběhem, kniha by každou romantickou duši zklamala. Ačkoliv je Paul do Holly zamilován, jejich vztah zůstane pouze platonický a on po letech krade její životní příběh pro svou povídku.

Kniha nebo film?

Říká se, že film bývá horší než jeho knižní předloha. V tomto případě dnes již ikonický snímek povídku překonal. Přesto by žádnému milovníkovi příběhu o zmatené a ztracené dívce, která se snaží najít své místo na světě, neměla tato novela uniknout. Je třeba se připravit na to, že ta nepůsobí tak pohádkově, nýbrž relativně drsným a surovým způsobím vypráví příběh morálně flexibilní prostitutky.

23.11.2019 | Daniela Wojnarová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout