,,Abdi je mrtvý. Mohamed čtyři roky bojuje v Somálsku. Já jsem nebyl tak tvrdý jako oni. Zůstal jsem v Kodani,'' vypovídá anonymně na kameru mladý Somálec, který se před pár lety málem stal součástí teroristického somálského hnutí aš-Šabáb.

Vše začalo poměrně nevinně a neurčitě. Mladík, kterému můžeme říkat Ali, měl zrovna temnější období svého života. Chodil po diskotékách, rval se, hádal se s rodiči a nevěděl kudy kam. Neměl smysl života. Jednoho večera potkal v autobuse známé od vidění – Mohamada a Abdiho. Začal se s nimi víc stýkat a postupně ho zasvětili do svého plánu - přidat se k teroristické organizaci aš-Šabáb, kterou oni sami považovali za osvoboditelskou.

Všichni spolu začali bydlet v jednom bytě. ,,Byli jsme jako rodina. Ve všem jsme si pomáhali. Líbilo se mi to, měl jsem pocit, že někam patřím,“ popisuje Ali anonymně na kameru. Se společným pitím limonády a vařením ovšem přišly i debaty o hlubších otázkách života. Bavili se o víře, koránu, politice smyslu života. Abdi a Mohamed k tomu pak i přidali videa na youtube vyzývající mladé muslimy, aby šli bojovat za Alláha a osvobodit svůj lid okupovaný Etiopií.

Vrcholem měl být telefonát s jedním z vysoce postavených lídrů aš-Šabábu. Když se ze starého přístroje ozval šumivý hlas, všechny to podle Aliho spojilo a on pochopil, že už to není žádná sranda.

Ali nebyl tak přesvědčený o tom jít do boje na místo, kde nikdy nebyl, navíc, když Etiopie právě přestala Somálsko okupovat. Nedlouho poté někdo jejich skupinu nahlásil na policii a Ali se s nimi přestal vídat. Zůstal zase sám. Ale naživu.

Zbývají jen slzy a trocha naděje

Smysl v celé věci nevidí ani otec Mohamada, který před čtyřmi lety odešel od milujícího otce k aš-Šabábu. Jeho otec Abúkar, který vede slušný život, pracuje v kodaňském proslulém zábavním parku Tivoli jako uklízeč, nepřestává doufat, že se jeho syn vrátí. Dokonce ho sám usilovně hledá a skoro každý týden volá do Somálska místním vyšetřovatelům, jestli mají o jeho synovi nějaké zprávy. Jedinou stopu je Abúkarovi poslední aktivita na Facebooku. ,,Chci aby se můj syn vrátil. Sice by tu šel na nějaký čas do vězení, ale pustili by ho jistě za dobré chování a hlavně by byl v bezpečí. Nechci, aby se mu něco stalo. Nechci, aby skončil jako Abdi,“ říká zoufale Abúkar.

Byl to právě Abdi, který figuruje na úvodním videu z doktorské promoce. Vydával se za novináře, najednou se na nekvalitním záznamu ozvala strašná rána. Abdi se odpálil a zabil dalších 27 nevinných lidí kolem sebe. Všude je krev a pláč. ,,I když vím, že Abdi byl dobrý člověk, tohle mu nemohu nikdy odpustit. Není to správné,“ říká s odporem Ali.

Abdiho rodina dlouhou dobu nedokázala a nechtěla přijmout fakt, že jejich syn se stal sebevražedným atentátníkem. Podle režiséra filmu Sorena Jespersena je toto popírání v somálské komunitě běžné. "Když se z vašeho syna stane sebevražedný atentátník, je to ta největší hanba, jakou si dokážete představit,“ vysvětluje Jepsersen. Až po delší době tuto realitu rodina přijala. Abúkar se bojí, aby si stejný osud nevybral i jeho syn, proto se k realitě staví přímo.

Film je silným vhledem do fenoménu, který v posledních dvou letech postihl západní společnost a stal se celosvětovým trendem, a to zejména ve spojení se stále rostoucím islámským státem ISIS, který se rozkládá na území části Iráku a Sýrie. Za ISIS chodí bojovat už několikáté generace mladých muslimů, kteří vyrůstali v západním světě.

Film je prokládaný šokujícími výpověďmi právě těchto bojovníků. ,,Alláh je veliký! Chtěl jsem zabít co nejvíce lidí,“ říkají zahalení bojovníci s kalašnikovem v ruce na videích. Problém, s kterým se tito mladí lidé v západních zemích potýkají, je pocit izolace, vykořeněnosti, samoty a podřadnosti. Například somálská komunita existuje v Dánsku teprve od devadesátých let, žije převážně na periferiích a není dánskou společností příliš přijímaná.

I když by to mnoho lidí nikdy nenapadlo, Dánsko je spolu se Švédskem a Norskem poměrně silně rasistickou zemí. Mladí Somálci, i když se narodili jako Dánové, se pak cítí jako cizinci, kterými okolí opovrhuje a chtějí být užiteční, něco znamenat, což jim právě Šabáb, ISIS a jiné organizace na první pohled mohou poskytnout. To, že z jejich spárů už pak není úniku, zjistí až později, stejně jako jeden mladý muslim z Británie, který se nyní před teroristy skrývá, jelikož od nich odešel.

Jestli se podaří uniknout a jestli to vůbec mladý Mohamed chce, je ve hvězdách. Jeho otec ho však nikdy hledat nepřestane a další mladíci budou i nadále odhodlaně zvedat kalašnikov do vzduchu a zabíjet ve jménu Alláha.

Poslední šance vidět film je 11. března v kině Lucerna.

Kdy a kde dávají film: Bojovníci ze severu

11.3.2015 | Alžběta Čermáková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout