Knihy jsou napříč celými dějinami významným artiklem, který pomáhá vzdělávat i bavit. I v českých zemích si velice brzy našly mnoho obdivovatelů a jen díky nim můžeme pohlédnout do minulosti. Zmapování historie knih a knižního trhu v našich zemích v podobné formě vyšlo naposledy roku 1927. Nyní přicházejí dva autoři s naprostou výjimečnou publikací, která vás zcela vtáhne mezi staré i nové knihy.

Začátek se věnuje prvopočátkům rukopisných knih v období středověku. Už tehdy vznikala celá řada zajímavých tisků, i když zejména s církevní tématikou. Od začátku jsme se sice nemohli rovnat některým větším zemím, ale přesto i u nás se začaly knihy postupem času více rozšiřovat.

Od konce 15. století vlastnil velkopodnikatel Petr Drach hned několik knižních skladů po celých Čechách. Po vynálezu knihtisku se mohlo toto řemeslo daleko rychleji rozvíjet a začaly vznikat první tiskárny i tiskaři. Mezi největší osobnosti tehdejšího knižního trhu dozajista patřil Daniel Adam z Veleslavína i Jiří Melantrich. Právě po něm bylo později pojmenováno jedno velké vydavatelství.

Jednotlivými vydavatelstvími, podnikateli, knihami i čtenáři se nadále zabývá celá kniha. Je doplněná i o několik ilustrací, na kterých si můžete prohlédnout známé osobnosti či knihy. Abych byl zcela upřímný, osobně mě zajímaly především dějiny pozdější.

Přesuneme se do 19. století, kdy začaly vznikat podstatně vlastenečtější tisky. Nebudeme si nic nalhávat, dřívější knihy v českém jazyce nepatřily zrovna k nejoblíbenějším. Daleko více se na našem území prosazovala němčina či latina. V již zmíněném 19. století se začínají do popředí prosazovat zejména spisovatelé s historickou tématikou. Jmenujme například Františka Palackého, jehož knihy vyšly v několika vydáních a opravdu velkých nákladech.

Samotné knižní náklady jsou rovněž zajímavým tématem. V dnešní době může být vydavatel rád, když prodá několik stovek daného tituly. Maximálně pár tisíc. Ale dříve se oblíbení autoři vyprodávali i ve stotisícovém nakladu. Nyní již těchto čísel dosáhne asi pouze Hruška.

Mezi další zajímavé náměty musí samozřejmě patřit i literatura v době nacismu i komunismu. Obě tyto diktatury tvrdě zasahovali do vydávání knih. Cenzurovali autory, ať už židovské nebo americké. O pálení knih jste se mohli více dozvědět i ve Zlodějce knih. Přesto za komunismu vyšlo i mnoho zajímavých titulů. Mnohé později zůstávaly ležet ve skladech.

Vývoj po listopadu 1989 byl přeci jenom o něco veselejší. Začala vznikat nové vydavatelství a na český trh se dostaly i dříve zakázané knihy. Ale postupem času se opět situace vyostřuje, zejména díky přebytku knih. Vzniklo příliš mnoho vydavatelů a výběr je opravdu neskutečný. Dnešní člověk si v životě nemůže přečíst všechny knihy, které by ho jen z poloviny zajímaly. Některým může široký trh vyhovovat, jiní ho odsuzují.

Z mého pohledu jsou velice zajímavá i závěrečná témata věnovaná digitalizaci knih, jednotlivým nakladatelstvím či prodejcům. Aby nemuseli být smutní ani naši sousedé, část knihy je věnována i slovenské literatuře. Prostě v ní najdete téměř vše o oblíbených papírových věcech.

Přestože Knihy kupovati jsou občas lehce složitější na přečtení (jedná se o poměrně odbornou literaturu), každý si v nich najde to své. V případě, že nechcete být pouze čtenářem, ale i knižním odborníkem, hurá do studování. I laik se může dozvědět mnoho zajímavých informací na téměř pěti stech stranách. Nesmí chybět ani doporučená literatura, slovníček pojmů či jmenný rejstřík. Zabírají poměrně velký prostor, proto se nebojte do nich občas nahlédnout. Toto je povinná četba pro všechny knihkupce.

11.10.2014 | Lukáš Loužecký Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout