Výstava, jejíž hlavní téma je spojeno s životním prostředím pod hladinou mořských oceánů, nám ukazuje krásu, která mnohá staletí ochromuje lidské chápání barvy a tvarů, a v neposlední řadě i touhu lidské mysli o pochopení smyslu a významu těchto živoucích společenství ve vztahu ke globální funkci rovnováhy. A to tak, že popis, který bychom mohli chápat jako “lokální geologické”, je ve vždy ve vztahu “globální politické”. Patrik Kriššák zde zobrazuje jen malou část přírodní scenérie.

Vybírá z bezpočtu tvarů ty, které jsou v jeho možnostech zobrazování prostřednictvím techniky, kterou si zvolil jako autorský rukopis. Nepoužívá běžné štětce, ale barvu na plátno nanáší přiložením a převracením skleněných nádob a misek na plátno, které se v procesu malování nachází v horizontální pozici. Velikost nádoby záleží hlavně v šířce než hloubce dané nádoby, volí tím velikost jednotlivých tahů, které doplňuje dalším přidáním sypkých materiálů jako je sklo nebo třpytky.

Název zde prezentované poslední série Patrika Kriššáka je Extinction (vymizení). Krása, která se zde objevuje (podle subjektivního hodnocení) je (měla by být) zde tedy spouštěčem našeho přemýšlení o něčem, co nemusí (vzhledem ke globální změně klimatu a nebo nezodpovědným nakládáním s životním prostředím) trvat věčně.