Serotoninu podobný psilocybin je hlavní účinnou látkou obsaženou v halucinogenních houbách známých jako lysohlávky. Jeho užití vyvolává řadu dramatických změn vnímání a prožívání reality, včetně vizuálních halucinací.

Díky svým účinkům „obnažujícím duši“ patří mezi širokou skupinu látek nazývaných psychedelika. Přesto že je psilocybin na seznamu kontrolovaných návykových látek, jinými slovy se řadí mezi ty „nejnebezpečnější drogy“ - látky bez lékařského využití, současné vědecké poznatky svědčí o naprostém opaku. Nejen že na psilocybinu nevzniká závislost, ale dnes již můžeme konstatovat, že pokud je tato substance podána v bezpečných kontrolovaných podmínkách, může mít řadu pozitivních účinků na duševní zdraví lidí.

Za zmínku stojí i léčebný potenciál u některých neuropsychiatrických poruch, včetně závislostí, deprese a některých typů úzkostných poruch. Vzhledem k tomu, že se jedná o substanci kontrolovanou drogovou legislativou, je velmi málo zemí, kde je možné s ní legálně pracovat v humánním výzkumu. Česká republika tak v současnosti patří mezi jednu z mála zemí na světě, kde aktuálně probíhá klinický výzkum psilocybinu u zdravých dobrovolníků.

V Národním ústavu duševního zdraví, kde tyto výzkumy probíhají, již dvacet dobrovolníků absolvovalo výzkumná sezení s tuto látkou. Jedním z hlavních cílů je porozumět mechanismům, kterými psychedelika ovlivňují naše vnímání a myšlení a jakými mechanismy vedou k následným dlouhodobým změnám našeho myšlení a prožívání. Ve tomto příspěvku se Tomáš Páleníček pokusí prezentovat výsledky jeho výzkumu v kontextu nálezů zjištěných v jiných laboratořích.