Festival kritického a společensky angažovaného designu Uroboros bude i ve svém druhém ročníku hledat odpovědi na to, jak nám může design pomoci ve znepokojivé době společenských a ekologických krizí. Symbol urobora – bájného hada požírajícího svůj vlastní ocas – je výstižný obraz této podivné doby, zachycuje cyklící se frustraci, neschopnost vymanit se z kruhu, příslib konce, ale i nového začátku.

Design je všude kolem nás a zasahuje do všech oblastí lidského a ne-lidského života – ať už v podobě materiálních produktů, služeb, systémových procesů, biologických struktur či imaginativních konstruktů. S ohledem na tuto svou všudypřítomnost má design ambivalentní společenský dopad. Na jedné straně je jednou z příčin globální socioekologické krize, přispívající ke strukturálním nerovnostem, technologickému dohledu a postupnému zamořování planety. Na straně druhé je však design možné vnímat jako nadějného hybatele pozitivní společenské proměny. Díky svému estetickému a konceptuálnímu potenciálu má design funkci imaginativní, provokativní a kritickou: má schopnost vytvářet experimentální prostory pro výměnu zkušeností, znalostí, kritických reflexí současného společenského stavu i spekulací o možných budoucnostech.

V letošním festivalovém programu se vzájemně proplétají čtyři programové sekce zaměřené na syntetická média, experimentální „ferální“ (zdivočelý) design, algoritmické vládnutí a designový nonsense jako metodu pro sebereflexivní kritiku. Sekce zaměřená na syntetická média otevře otázky o povaze kreativity v kontextu umělé inteligence a pokusí se přinést kritickou reflexi budoucnosti umělé inteligence jak v umělecké, tak designové tvorbě prostřednictvím přednášek, panelové diskuse a workshopů. Umělkyně a teoretička Joanna Zylinska se zaměří na téma algoritmické kreativity a představí svou hypotézu, že lidská kreativita byla vždy založena na spolupráci či dokonce symbióze mezi lidským tělem/myslí a technologií.

Sekce nazvaná experimentální „ferální“ design se zaměřuje na možnosti otevřené kreativní spolupráce lidských i nelidských aktérů. Polská umělkyně Agnieszka Pokrywka ve svém workshopu Cyano Automaton účastníky seznámí s problematikou kulturní kolonizace v pozemském i extra-terestriálním kontextu a představí svůj interaktivní DIY bioreaktor, který kultivuje spirulinu (tzv. potravinu budoucnosti, vhodnou pro astronauty i kolonizátory Marsu). Společně s buňkami spiruliny Agnieszcin bioreaktor kultivuje i příběhy o kulturní kolonizaci. Hrůzné procesy kolonizace, typicky vedené lidskou touhou po moci, jsou zde „vyprávěny“ a interpretovány z perspektivy jednobuněčného organismu a stroje.

Festivalová sekce zaměřená na designový nonsens kriticky reflektuje sociopolitickou pozici současného designu a jeho obsesi v generování zisku skrze vytváření nesmyslných a nefunkčních technologických „řešení“ pro komplexní společenské problémy. Profesor Andrew Hugill ve své přednášce navrhne, jakou roli může mít v tomto „šíleném“ kontextu současného designu patafyzika – absurdistická, pseudovědecká a literární koncepce, jejíž podstata se vzpírá přímočaré definici – a jak může patafyzika pomoci narušit zavedené vzorce antropocentrického chápání světa.

Sekce zaměřená na téma algoritmů se podívá na téma blockchainu z umělecké perspektivy. Martin Zeilinger bude mluvit o estetice fenoménu NFT (nezaměnitelných tokenů) a Diffraction Collective účastníky uvedou do světa predikčních trhů.

Festival Uroboros vzniká pod kurátorským vedením Michala Kučeráka, Lenky Hámošové a Markéty Dolejšové, dále ve spolupráci s Terezou Liškovou, Denisou Reshef Kera a Enriquem Encinasem.

Projekt je součástí dlouhodobého projektu #DATAMAZE – Datové bludiště, který představuje formát tzv. rozšířené výstavy: Kombinuje koncept výstavy vyvíjející se v čase (work-in-progress) s pracovištěm s knihovnou, určeným pro aktivity a rozvíjení spolupráce napříč oblastmi a tématy týkajícími se kritické reflexe naší existence v digitálním prostředí, a s přednáškovým prostorem.