Zygmunt Bauman tvrdí, že společnost postihla globální epidemie nostalgie. Budoucnost je nejistá, a proto se vracíme k jediné jistotě, která nám zbyla. K minulosti. Někdejší otřesy se nám jeví snesitelnější než ty, které tušíme před sebou. Vzpomínáme namísto toho, abychom žili.

„Nostalgie je pocitem ztráty a přemístění, je však též milostným románkem s vlastní fantazií. Nebezpečí nostalgie je v tom, že má sklon k zaměňování skutečného domova s imaginárním.“ Svetlana Boym