Už samotná potřeba a schopnost umělecké tvorby předpokládají zvýšenou citlivost – ať už vůči krásám vnějšího světa, nebo dimenzím světa vnitřního. Pouze nemnozí umělci ale mají nutkání – a nadání – vtisknout výtvarnou podobu jevům a dějům, které objektivní skutečnost i subjektivní zkušenost přesahují, běžnými smysly nejsou zaznamenatelné a nelze je uchopit ani rozumem. Tito tvůrci mají dar odpojit se od vlastní vůle, záměru i autocenzury, aby se mohli napojit na transpersonální procesy. Právě těmto napojeným mezi současnými českými umělci je věnován tento projekt.

Ústřední postavou výstavy je jediný již nežijící autor Karel Malich (1924–2019), solitérní génius českého poválečného umění zařazovaný do proudu tzv. nové citlivosti. Ve svém celoživotním díle zkoumal prismatem vlastní metafyzické zkušenosti hranice smyslového vnímání a jeho propojení s univerzálními přírodními a kosmickými zákonitostmi. Pro Karla Malicha, stejně jako pro ostatní aktéry výstavy, se ideálním výrazovým prostředkem stala kresba, která umožňuje autentický záznam bezprostředního prožitku. Spontánní kresebné gesto, ať už je provedeno tužkou, pastelem, propiskou, perem nebo štětcem, dovoluje napojení tvůrce na mimosmyslové sféry. Kresebné záznamy povětšinou vznikají ve velmi krátkém časovém úseku a mapují fáze dynamického vývoje zobrazovaného jevu. Jindy zas repetitivní pohyby kreslící ruky doprovázejí meditaci, modlitbu či recitování manter, a kresebnému aktu vtiskují charakter posvátného rituálu. Tito kreslíři se tak zároveň stávají prostředníky – médii, která se jemně dotýkají siločar neviditelných energetických toků a podávají nám zprávu ze světa za hranicí materiální reality. Obdobný princip tvorby v napojení byl také podstatou vzniku medijních kreseb českého spiritismu 1. poloviny 20. století.

Otevírací doba