Pruh od země s kožešinou, nohu jelena zakotvenou v patce sloupu. Více jich vedle sebe, jak se koupou. Živé totemy situačně navazující, architrávně zakončené. Propojení starého, udávajícího stálost kultury, souboje, lasery kolem pokoje. Vytesané dějiny v doufání vývoje a ponaučení ukončené hranou rozvoje ? Star Trek nebo Star Wars ?

Tento text se stal přípravnou skicou ke zhotovení cyklu obrazů, které jsou na výstavě k vidění. Na dvou starších obrazech, kde používám linku jako stavební prvek „Bunkru“ nebo ke konstrukci objektu „Promethea“, opouštím rozvětvenost parožnatých kytek z papírových šablon. U ostatních směřuji k jasnějším, ale surrealisticky zakřiveným motivům reálného světa a jeho odvrácené strany.

Vizuál se posunuje kresebností drátů a roxorů do figurálních kompozic zpevněných betonem, či abstraktní plochou krajiny. Ač se může zdát spleť ohnutého železa radikálním vzorem pro představu vězení a zacyklenost v současném světě, jeho deformace a rozpad mohou znamenat opak - co je za ním, možnost jím proniknout nebo něco nového na jeho základech vytvořit.

Martin Froulík patří již více než dekádu k výrazným autorům ostravské umělecké scény. Představuje se sérií velkoformátových obrazů z posledních dvou let. Malířovy náznaky příběhů jsou imaginativně bohaté kompozice působící jako rébusy, které si divák může dekódovat dle vlastní fantazie.