Výtvarné umění dvacátých let 20. století v Košicích, označované jako Košická moderna, představuje významnou kapitolu v dějinách umění nejen na Slovensku, ale i ve střední Evropě. Po vzniku Československé republiky si v Košicích, v prostředí bohatém na různé kultury a národnosti, našla vhodné podmínky pro tvorbu řada domácích i zahraničních osobností.

Načas zde působili umělci z Maďarska, Rumunska, Česka i jiných krajin, kteří předtím absolvovali studia v Budapešti, Mnichově nebo v Paříži a následně si našli působiště v dalších významných evropských městech. Košice dvacátých let 20. století představovaly sice regionální, ale přesto významnou obdobu avantgardních center jako Paříž nebo Weimar.

Důležitým aspektem Košické moderny byla tematická orientace na městské prostředí s výrazným sociálním rozměrem. Na bohaté tradice košického výtvarného prostředí, vrcholícího ve 20. letech minulého století, bezprostředně navazovala i malířská tvorba Júliuse Jakobyho a později Juraja Collinásyho (oba patřili k žákům Krónovy školy), kteří se zbavili pout uměleckých konvencí a čerpali inspiraci ze soudobých proudů evropské moderny.