Francouzský kurátor a kritik Jean-Marc Avrilla připravil pro Galerii MeetFactory a Galerii 35 v prostorách Francouzského institutu v Praze rozsáhlý výstavní projekt, který navazuje na jeho rezidenční pobyt v MeetFactory v roce 2012. Výstava mapuje téma zříceniny v současném umění napříč rozdílnými generačními přístupy i uměleckými prostředky, v díle více než třicítky mezinárodních autorů.

Zachycování zřícenin má v západním umění dlouhou tradici. V posledních deseti letech ale dostává jejich reprezentace jinou tvář – nejde ani tak o jejich význam, jako o samotnou tvárnost tohoto námětu, jenž během své historie prošel mnoha proměnami. Od chvalozpěvů na slávu antické civilizace během renesance, kritiky racionalismu osvícenství v 18. století, melancholie romantismu, až po symboliku politických otřesů dvacátého století, zříceniny představují symbol světových střetů i člověka v osidlech jeho osudu. Výstava Kruhové zříceniny si vypůjčila svůj název z povídky Jorgese Luise Borgese. Evokuje krajinu plnou protikladů, kde temnota některých vystavených děl ostře kontrastuje s prosvětleností děl jiných. Odkaz zřícenin je jakýmsi přízračným přeludem, jenž otevírá nový pohled na moderní svět.

Projekt sestává z dvou nezávislých a zároveň komunikujících celků. V Galerii 35 bude představen výběr fotografií a videí českých a slovenských umělců od osmdesátých let do současnosti. Tato díla pracují s povrchovým zdáním věcí, zkoumají jejich proměny v čase a jejich pomíjivost. Nejde tu o melancholii, ale o poezii jednoduchosti a bezprostřednosti, která paradoxně ilustruje hloubku dějin. Druhá část výstavy proběhne v Galerii MeetFactory a představí díla evropských či v Evropě žijících autorů.

Vybraná díla či site-specific instalace analyzují téma zřícenin či trosek z pohledu autorů, kteří o nich uvažují v kontextu současného globalizovaného světa. Výstava přivádí k zamyšlení nad způsoby zobrazování, nad komplexitou soudobého náhledu na odkazy k minulosti a zapomnění, nad odlišnostmi přístupů k evropským dějinám. Současně výstava předkládá nutnost znovu se zamyslet nad mnohovrstevnatostí moderního světa, jeho dějinami a obrazem, jenž byl zejména v posledních dekádách stále zřetelněji formován uměleckým, historiografickým a antropoligickým vnímáním neevropských národů.