Zajímavý památkově chráněný kostel - Kostel sv. Jana Křtitele. Současný kostel v Ryžovišti je v pořadí již pátý. První kaple, dřevěná stavba byla vystavěna v roce 1289. Stála na místě dnešní školy a v době husitských válek byla spálena. V roce 1433 byla poněkud větší postavena znovu. Asi o 100 let později byla také tato kaple spálena. Z důvodu morové nákazy byla vypálena celá osada. Po kolonizaci bylo prostor roku 1560 opět osídlen protestanty a vybudoval se zděný kostel s mohutnou věží. Zachoval se návrh kostelního průčelí a ten svědčí o její velké mohutnosti.
Kostel přečnívá městečko, je vestavěn do jedné horské stráně. V roce 1600 byl tento chrám páně již malý. Proto jej pán Kobylka z Kobylí značně rozšířil. Výstavbou byl prodloužen na jih a do výšky. Věž starého kostela zůstala. Slavnostní vysvěcení bylo provedeno 30.11. 1603, jak oznamuje erbovní štít na západní straně kostela. (doba stavby : od 23.6. 1602 do 30.11.1603) Na příkaz tohoto pána měli věřící přidělená pevná místa k sezení. „Zasedací pořádek" - lze si ho přečíst ještě dnes v zachovalé listině.
Když obyvatelé o několik desítek let později přijali katolickou víru, byl chrám boží v roce 1655 katolickým biskupem z Olomouce Johanesem (Janem) Gobbarem na jeho počet vysvěcen sv. Janu Křtiteli. Od konce r.1624 patřil kostel pod ochranu Řádu německých rytířů. Do současného románského stavu byl kostel v Ryžovišti přebudován v letech 1755 – 1758. Základní kámen byl položen 25.srpna 1755 a o svátku Všech svatých 1758 byl slavnostně vysvěcen tehdejším farářem Ryžoviště Johannem Georgem Schieblem. Za účasti Klementa Augusta, falckého hraběte a velmistra řádu. Všechny potřebné práce koňmi byly vykonány obyvateli celé farnosti. Na sever směřuje mohutná a vysoko čnící věž vysoká 49 m. V průčelí kostela je hodně široká, ve výšce se zužuje a tvoří lichoběžník. Asi ve 35 m ji završuje osmiúhlá kopule nad ní přečnívá koule se znakem města.Tato barokní věž může být ve své formě celosvětový unikát. Vysoko klenutá kostelní loď je dobře prostorná, je asi 37 m dlouhá a 13 m široká. Klenba je vyzdobena čtyřmi freskami. Od Josefa Hübsche z Prahy z roku 1902. ( Zvěstování Panny Marie, Narození Páně, Obřezávání, Klanění mudrců). Do oka vpadne skvostný barokní oltář a právě tak 6 postraních oltářů. Šest umělecky vyřezávaných oltářů pochází od dřevosochaře Josefa Oblettera z města St. Ulrichu v Tyrolsku.
Mohutný oltář se sestává ze dvou bočních sloupů a obrazem přes oltář,umocněný výtvarným křížem Krista který je pokládán za umělecky cenný. Je od kostelního malíře Antona Josefa Richtera ze Šternberka a roku 1760 byl vysvěcen. Od něj pocházejí také další obrazy v kostele i 14 zastavení křížové cesty. Oltář věnovala Terezie Nitschová, vše v letech 1901 – 1909. Proti oltáři se nachází prostorný chór,spočívá na dvou kamenných pilířích. Uprostřed kostelního kůru stojí varhany, byly postavený roku 1872 stavitelem varhan Rigerem z Krnova. Z roku 1897 je křtitelnice z kararského mramoru s polychromovanou sochou Sv. Jana Křtitele od Dominika Daneta z St. Ulrichu.
Monstrance byly silně zlacené a osazené drahokamy. Dar velmistra Erherzog Eugen. Vyzvánění kostela se skládalo ze čtyř zvonů: Nejstarší - malý byl užíván již v roce 1547 v Olomouci. Střední - byl ještě za Kobylky z Kobylí v roce 1616 v Nise Největší - zvon byl odlit v Opavě v roce 1638 a "Umíráček" - je z roku 1766 z Olomouce
Vzadu kostela jsou pamětní desky Georga Ruprechta, velitele na hradě Slovinec a jeho manželky Eleonory Doroty v přirozené velikosti. Jejich těla jsou uložený pod dlažbou kostela ( r. 1663) Hejtman Ruprecht byl 14 let velitelem hradu Slovinec. Pocházel z Vajglova i proto byl pochován v Ryžovišti. Pamětní deky na Jana st. Kobylku a jeho ženu Annu Ederovou jsou na vnější straně kostela z roku 1603. K farnosti v Ryžovišti patřili také poboční kostely v Arnolticích s kostelem z roku 1845, zasvěcený Sv.Anně, byl vystaven na místě původního dřevěného , Veveří s kaplí Sv. Jeronýma z roku 1767 a do roku 1786 také kostel v Lomnici. V roce 1908 byla položena nová dlažba a v roce 1929 provedena elektrifikace.
Bohatý a přepychově vytvářený farní kostel v Ryžovišti je ještě dnes překrásný. Po celá staletí naši předkové v tomto důstojném chrámu Páně oslavovali při mši nejvyšší svaté. Byli zde křtění a našli útěchu v zármutku. Prvním poválečným farářem po roce 1945 byl Josef Halaška, nar. 18.7.1912 Vysvěcen na kněze 5.7.1930. Díky úsilí především českého faráře Gotwalda se zachoval v obstojném stavu. Po více jak 50 letech jej opravil a především provedl neodkladnou renovaci interiéru. Kostel stojí na nejvyšším místě města, vysoko přečnívá nad celým městečkem a z Nemocniční ulice působí zvláště impozantně. Fara byla postavena do současné podoby v letech 1827 - 28. Dosud zde stála stará fara, postavená v roce 1619.
V úzké souvislosti s kostelem jsou spojený dějiny Milostného obrazu Panny Marie Těšitelky. Roku 1738 visel obraz v koutu lesa mezi Veveřím a Ryžovištěm. Obraz Panny Marie působil zázračně. Se schválením biskupského konsistoře byl přenesen do farního kostela v Ryžovišti a zde byl nad bočním oltářem vystaven. Úcta která se mu dostala od místního i cizího obyvatelstva byla veliká. Tehdejší kaplan v Ryžovišti Michael Schiebel vypočítává k roku 1748 61 milostí, kteří tu lidé obdrželi uctíváním tohoto obrazu. O obětních darech skládaných u obrazu Panny Marie Těšitelky se vedla účetní kniha až do roku 1800. Někdy sem přicházelo 3000 – 4000 poutníků. V roce 1801 však byly všechny zázračné vlastnosti vysvětlené přirozenou cestou, kaplička pak byl v noci rozbouraná a obraz byl údajně odvezen do Olomouce a není známo kam byl umístněn.
V blízkosti dřívější kaple byla studna, jejíž vodě přisuzoval lid zázračné účinky. Roku 1906 byla tato studna opět zbudována, nad ní postavena dřevěná kaplička. Ještě dnes přicházení lidé k tomuto místu. Ještě jedná zajímavá připomínka o obraze se objevila v roce 1855. V tomto roce dostal farář v Ryžovišti Jan Parnet dopis od faráře Fallkowského z Hodovic v Galicii, Lvovský kraj dopis v němž píše:
„V Chatrči jakéhosi sedláka v Hodovicích byl nalezen, červotoči rozežrán obraz s nápisem Marie Těšitelka, jak se uctívá mezi Ryžovištěm a Veveřím. Jednoho dne sedlák pozoroval. Že se tento obraz podivně v barvách obnovil. Podal o tom zprávu místnímu farářovi a ten ho požádal, aby o tom mlčel. Přesto se to veřejnost dozvěděla a k sedlákovi chatrči se konala jakási formální pouť.
Na příkaz lvovského konsistoře byl obraz přenesen do farního kostela v Hodovicích a vystaven. Potě se zdvoujnásobyli. K obrazu putovali jak měšťané tak i nižší stav. Odpověď faráře Parketa na tento dopis není známa. Kopie tohoto obrazu dosud velmi uctívána je v Polsku ve Wroclavi v kostele Sv. Augustina. V roce 1810 v důsledku nedostatku zlatých, stříbrných a měděných peněz vyšlo císařské nařízení, podle kterého byly zabaveny zlaté, stříbrné a měděné předměty pro výrobu mincí. V červenci toho roku musel farní kostel odevzdat všechny předměty i polovičním obsahem zlaty, stříbra a mědi. Tak přišla farnost o mnoho cenných předmětu.
Ještě jednou v roce 1942 se musely nahlásit všechny kovové předměty a zařízení v kostele a to přes děkanský úřad. V lednu 1943 následovala výzva, aby se předměty, které nejsou nutné pro obřady bohoslužeb, odvezly na sběrné místo, což pro Ryžoviště byl určen Rýmařov. Nedělní mše byly v 7,30 hodin ranní a velké mše v 9,30 a vyzváněno bylo všemi čtyřmi zvony na věži. Občané přišli ve svátečním obleku, muži ze zastřiženým knírem a ženy s hedvábnými šátky na hlavách a v zimě se šálou. Po klášterní ulici přicházeli věřící z Vajlova, přes kopec z Veveří a Kněžpole, po dědřichovské ulici z Arnolitic. Od kláštera nahoru šel bílí upravený zástup řádových sester, které vedla vrchní sestra.
Zpracoval – Ing. František Rechtorik
