Výstava připravená k 120. výročí narození sochařky a výrazné roztocké osobnosti Hedviky Zaorálkové představuje průřez jejím celoživotním dílem ze sbírek Středočeského muzea v Roztokách u Prahy a dalších institucí a sběratelů. Nahlíží práci umělkyně v širším kontextu české sochařské produkce a připomíná tvorbu Jana Štursy, Otto Gutfreunda, Bohumila Kafky či Josefa Drahoňovského, kteří patřili k velkým vzorům Zaorálkové nebo byli jejími učiteli na Uměleckoprůmyslové škole. V expozici jsou prezentovány rovněž práce některých vrstevnic autorky (Hany Wichterlové, Karly Vobišové-Žákové, Marty Jiráskové-Havlíčkové nebo přítelkyně Zdeňky Swarzerové-Kriseové), jež začínaly studovat ve 20. letech 20. století sochařské obory, tradičně považované za doménu mužů, na Uměleckoprůmyslové škole i na Akademii výtvarných umění.

Díky sňatku s vynikajícím překladatelem Jaroslavem Zaorálkem sochařka byla navíc v kontaktu s řadou významných představitelů české i evropské literární scény, kteří jí byli nejen velkým inspiračním zdrojem, ale mimo to rozšířili okruh umělců i teoretiků, s nimiž se stýkala. K jejím nejbližším přátelům patřil také Alén Diviš, o jehož dílo se Heda po malířově smrti starala a je na výstavě zastoupeno.

Otevírací doba