V benešovské pobočce Muzea Podblanicka se letos opět objeví betlémy. Letošní výstava však bude poněkud výjimečná, jelikož první se uskutečnila již v závěru roku 1994. Tudíž od té doby uplynulo již čtvrtstoletí. Proto jistě nebude od věci, když si připomeneme některé betlémy a jejich tvůrce, kteří v Benešově vystavovali. Za tu dobu měla veřejnost možnost vidět jak betlémy profesionálních tvůrců, tak i nadšených a poučených amatérů. K pracím vynikající kvality patřily zejména kostelní betlémy, případně i ty, které byly pořizovány pro šlechtické či měšťanské domácnosti. Sem náleží například rokokový skříňkový betlém s voskovými oblékanými figurkami z poloviny 18. století ze sbírek Muzea Podblanicka nebo betlém zhotovený Chrámovým družstvem z Pelhřimova v roce 1952 pro kostel Nanebevzetí P. Marie v Louňovicích pod Blaníkem, na jehož vzniku se podíleli výtvarníci Jan Přerovský a Jaroslav Vaněk. Do stejné kategorie náleží i betlém z dílny F. V. Buka s výrazně polychromovanými figurkami oblečenými do lidových krojů z kostela sv. Jakuba v Kozmicích. S těmito pracemi si nezadaly ani betlémy soukromých sběratelů či amatérských tvůrců. Sem patří nenávratně ztracený novopacký betlém z 2.poloviny 19.století s figurkami vysokými 15 – 20 cm a malovaným pozadím, jenž náležel Janu Pilařovi z Vlašimi. Naopak Šounův betlém z Benešova z přelomu 19. – 20.století, za jehož vznikem s největší pravděpodobností stojí bratři Jan a Alfons Šounové, vyučení řezbáři, pocházející příbramské hornické rodiny, se posléze podařilo získat do muzejních sbírek. Z dalších tvůrců, z nichž mnozí již nejsou mezi námi, lze připomenout Zdeňka Votápku z Vlašimi, Zdeňka Pazderu z Krhanic či Martu Královou z Benešova. Samostatnou kapitolu  tvoří skleněné betlémy, jejichž kolébkou je Železnobrodsko  a na jejichž vzniku se podílel i renomovaný sklářský výtvarník Jaroslav Brychta. Tyto skleněné skvosty byly prezentovány na výstavě „Křehká krása betlémů“ na přelomu roku 2014 – 2015. Připomenout můžeme práce Josefa Fraňka, Jany Šilhánové, Hany Jarešové, Zdeňka Sochora či Jiřího Hlaváčka. Osobitým pojetím se vyznačují betlémy příbramské, v nichž se odráží hornická minulost regionu a také blízkost proslulého poutního místa Svaté Hory. A to především ve ztvárnění bohatých, barokně působících kulis městských domů a kostelů, doplněných hornickými reáliemi. Další specifikum tvoří tzv.chlebáčci – figurky daráčků z chlebového těsta (zvláštní směs otrub, mouky a lepidla). Tato masa byla vtlačena do kadlubů a po vyschnutí byly figurky barveny a prodávány na proslulých příbramských vánočních trzích. Opomenou nelze ani betlémy kralické, charakteristické subtilnějšími figurkami s detailní řezbou. Mimochodem v Králíkách vznikla i odborná řezbářská škola zaměřená na výuku tohoto řezbářského fenoménu. Vzpomenout je třeba i malované betlémy, jimiž je proslulé zejména Třebíčsko  na jihozápadní Moravě a město Třešť a okolí na Vysočině. V Třešti se dosud v rodinách dodržuje tradice stavění betlémů a od vánočních svátků až do Hromnic (2. 2.) jsou tyto soukromé betlémy přístupné veřejnosti.

     Letošní výstava, jak již bylo výše uvedeno, je výstavou jubilejní, tudíž je vedena snahou prezentovat betlémy zhotovené z nejrůznějších materiálů – skla, keramiky dřeva, cínu, papíru, vosku. K vidění tedy budou například betlémy již zmíněného Zdeňka Sochora, P. Tygra, M. Dočekalové, ale  betlémy zapůjčené muzejními institucemi. Například Sýkorův betlém z Hornického muzea v Příbrami, kolednický betlém z kladenského muzea, betlémy z etnologického oddělení Národního muzea, betlémy spolku Českých betlemářů z Prahy, Arcibiskupství pražského a celé řady dalších sběratelů a milovníků betlémů.