Autor považuje interakci za vůdčí princip dneška nejen v dotyku člověka s obrazovkou. Ve svých obrazech studuje v duchu Cézannových principů skladbu vzájemného působení jednotlivých obrazových částic při jejich velkém počtu. Výsledky své tvorby považuje za realistické podněty k představám, jak jsou organizovány složité celky, jako např. jazyk, lidská mysl, umělá inteligence, sociální systémy.