Dílo Jiřího Sozanského (1946) se dá charakterizovat jako „nekončící zápas“ vzdorných humanistických hodnot s brutálním ideologickým dogmatem. Sozanský se po celou svou tvůrčí dráhu soustavně zabývá mechanismy lidského zla nejen v podobách nelítostné agrese, ale také projevujícího se skrytě v neviditelných, zato neméně nebezpečných formách, jakými jsou například vydírání, vyhrožování či útlak.

Výstava „Signum actus“ (Znamení činu) volně navazuje na projekt „Mezní situace“, který Jiří Sozanský realizoval v GASK v roce 2015. Pokud se zmíněná výstava zaměřila na téma hrůzy války, jeho nový projekt vychází z toho, jak autorovu generaci i jeho osobně zasáhly dvě tragické události, které se odehrály před padesáti lety: okupace Československa silami Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a následné sebeupálení Jana Palacha v lednu 1969. Na výstavě se představuje v symbolickém „oblouku“ cyklus autorových kreseb a grafik z přelomu 60. a 70. let 20. století na téma Jóba a nový cyklus Signum actus, inspirovaný mučednickým protestem Jana Palacha. Společného jmenovatele mezi těmito cykly najdeme v mravním principu „trpícího spravedlivého“.