V roce 1980 vyšly v kanadském exilovém nakladatelství manželů Škvoreckých paměti Jiřího Traxlera Já nic, já muzikant, v roce 2008 pak nová kniha s názvem Já nic, já muzikant... na penzi. Nejsou jen svědectvím o mimořádné osobnosti pamětníka a „nejlepší memoárovou literaturou“, jak o knize psal Škvorecký. Je to také svědectví o střetnutí svobodného ducha jazzu-swingu se dvěma totalitními režimy, svědectví o nerovném souboji lidské svobodomyslnosti vyjádřené hudbou s tendencí spoutat člověka a ovládnout jeho mysl i činy.

Režisér, herec, zpěvák a dirigent Ondřej Havelka se ve své adaptaci soustředí na dobu zlomu, dobu mezi nacismem a komunismem. Protože se sám věnuje hudební rekonstrukci swingu, půjde o revue, která téma pojme nejen slovem, ale i hudbou a zpěvem. Jde o výjimečný projekt zobrazující pohnuté dějiny státu s názvem Československo z originálního úhlu pohledu originálním způsobem.

Délka představení: 3 hodiny, 1 přestávka

• Režie: Ondřej Havelka
• Scéna: Martin Černý
• Kostýmy: Kateřina Štefková
• Hudba: Jiří Traxler
• Choreografie: Jana Hanušová
• Dramaturgie: Daria Ullrichová

• Hrají: Magdaléna Borová / Pavla Beretová / Jana Pidrmanová / Martina Preissová / Jan Bidlas / Karel Dobrý / Filip Kaňkovský / David Matásek / Igor Orozovič / Filip Rajmont / Saša Rašilov