Salvatore Sciarrino: Infinito Nero(Černé nekonečno) 

Původně scénicky koncipovaná půlhodinová skladba z roku 1998 na libreto podle zápisu sv. Marie Maddaleny de´ Pazzi. Hudbu Itala Sciarrina lze charakterizovat jako „akustické divadlo nočních zvuků“. Evokuje napětí a tajemnost nočních šelestů, náhlá zaskřípnutí starého nábytku, vzdálené zvuky moře a nočního hmyzu. Opera je inspirována podivným příběhem Marie Maddaleny de’Pazzi, která žila okolo roku 1600 a která své mystické, děsivé vize „diktovala“ ve stavu nepříčetnosti osmi novickám. Hlavní roli ztvární budapešťská mezzosopranistka Katalin Károlyi.

Julius Eastman: Macle 

Asi dvacetiminutová čistě vokální kompozice pro čtyři hlasy. Při jejím provedení se vespolek zpívá, mluví, křičí, šeptá, směje atd. Eastman působil i v poměrně liberálním prostředí newyorské hudební scény jako radikální buřič. Souběh různých důvodů včetně drog a alkoholu vedl až k jeho bezdomovectví. Dnes se Eastmanovy vzácně nalezené skladby hrají na nejvyhlášenějších experimentálních scénách světa. Julius Eastman složil Macle na závěr roku 1971 pro evropské turné Kotíkova S.E.M. Ensemblu, u jehož zrodu Eastman stál.

Petr Kotík: Master-Pieces / Mistrovská díla (2014 – 2015)

Libreto napsal Petr Kotík na základě textu Gertrudy Stein, konkrétně její přednášky z roku 1936 „Co jsou mistrovská díla a proč je jich tak málo“. Jde o úvahy o povaze tvůrčího procesu, o uměleckých dílech, na která se díváme jako na díla mistrovská. Opera Mistrovská díla je meditace, konverzace, zčásti přednáška a monolog, přerušovaný třemi vypravěči. Letos byla opera s velkým úspěchem uvedena v Bohemian National Hall v New Yorku ve scénické realizaci Jiřího Nekvasila a Davida Baziky, kteří ji přenesou s newyorskými sólisty do Divadla Komedie.