V síni proslulého Rudolfina v podání amerického klavíristy Stanislava Khristenka a Moravské filharmonie budou předvedeny dva mistrovská díla: Koncert pro klavír s orchestrem Edvarda Griega pod taktovkou norského dirigenta Aage Richarda Meyera a Symfonie č. 9 Antonina Dvořáka pod vedením dirigenta a skladatele z New Yorku Rolanda Davisa.

Stanislav Khristenko je americký klavírista (Steinway Artist). Působí jako sólový interpret klasické hudby ve spolupráci s orchestry po celém světě, vystoupil s více než 40 orchestry na čtyřech kontinentech. Věnuje zejména technicky složitým a zároveň populárnym dílům skladatelů Edvarda Griega a Sergeja Rachmaninova. Khristenko získal nejvyšší ocenění na více než 30 prestižních mezinárodních klavírních soutěžích včetně mezinárodní soutěže klavíristů v Clevelandu a Maria Canals Piano Competition v Barceloně, je laureátem mezinárodní Soutěži královny Alžběty v Bruselu. V únoru 2018 Stanislav Khristenko a Plzeňská filharmonie v pražském Rudolfinu s velkým úspěchem předvedli klavírní koncert č.3 Sergeje Rachmaninova. Edvard Grieg je bezpochyby nejznámějším norským skladatelem. Jeho hudba vychází z národních tradic Norska. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří klavírní koncert a moll op. 16. Edvard Grieg světově proslul drobnými klavírními formami a písněmi, s jeho jménem se však pojí také rozsáhlejší orchestrální díla. Jeho koncerty v Praze v letech 1903 a 1906 značí pozoruhodný vrchol kultovní obliby Griega v českých zemích a jsou významné nejen pro místní hudební historii, ale neméně jako největší úspěchy pro skladatele samotného v závěrečné fázi jeho života.

Griegova hudba v mnohých svých projevech přežívá dodnes. Klavírní koncert zůstává v oblibě pro svou melodickou krásu, originální severské melodie a harmonie, a s tím spojený výraz melancholie a prvky vesnického folkloru (hlavně ve třetí větě). Griegův Klavírní vznikl v skladatelových mladých letech, a i když vykazuje mnohé prvky, tak typické pro intimní skladatelovu tvorbu, najdeme zde i prvky interpretační virtuozity a velká orchestrální tutti. V pozdějším věku skladatel zvukovou paletu díla dosti výrazně přepracoval a v této podobě se dnes běžně hraje. Velkým obdivovatelem Koncertu a moll byl Ferenc Liszt. Během italského pobytu pozval autora k sobě a zde se s koncertem seznámil. Grieg prý odmítl před Lisztem, nejznámějším klavíristou své doby, dílo přehrát, a tak si Liszt zahrál koncert sám.