Autorské čtení se koná v rámci festivalu Smetanovské dny. V repertoáru Eugena Brikciuse je krásné, ale i opak krásného. To proto, aby to krásné bylo kontrastně ještě krásnější. Jeho nové tvary jsou zvány postily. Nejsou to minutové romány jako u Petera Altenberga, ale “vteřinové básně v próze”. Mějme je za věčné vteřiny. Jejich hrdinové se většinou narodili v 19. století, aby v následující stoleté vteřině mohli excelovat. Platón říká, že čas je pohnutý obraz věčnosti. Jeho věčná slova platí, i když jde o vteřiny. Po básních v próze následuje autorský přídavek složený z nově složených básní v poezii.