Od poloviny 19. století představovala Paříž pro mnoho českých výtvarných umělců jedinou skutečnou metropoli umění. Město nad Seinou, v němž moderní umění zapustilo hluboké kořeny, bylo pro ně inspirací. Mnozí sem přijížděli čerpat tvůrčí podněty z osobních setkání se známými umělci a jejich díly prezentujícími nejnovější umělecké směry. Nechali se pohltit kosmopolitní uměleckou atmosférou „města světel“. Snem většiny z nich bylo uspořádat v Paříži výstavu a získat uznání pařížské kritiky. Život zde nebyl snadný a v průběhu 20. století byl významně ovlivňován politickým vývojem v Evropě. Díky dějinným událostem se Paříž stala několika generacím českých umělců doslova druhým domovem, který jim nabídl svobodný tvůrčí prostor.

Koncepce výstavy reflektuje jak vizuální krásy Paříže – všední i nevšední pohledy na její ikonickou architekturu, zákoutí, náměstí a parky, tak hluboký prožitek autorů z přímého kontaktu s městem a pařížskou uměleckou komunitou. Vystavený soubor děl mapuje pařížskou stopu ve sbírkách Východočeské galerie v Pardubicích, Galerie moderního umění v Hradci Králové, GASK - Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře, Galerie výtvarného umění v Náchodě, Artinbox galerie a soukromých kolekcích.

Pestrou mozaiku vystavených děl, kreseb, grafických listů, maleb a fotografií, tvoří práce K. Černého, A. Hackenschmieda, A. Chittussiho, J. Ingriše, J. Koláře, P. Kotíka, J. Ságla, J. Skrbka, F. T. Šimona, J. Šímy, K. Špillara, F. Tichého, představitelů Skupiny 42 a dalších.