Kněz a kazatel Církve československé husitské Lumír Čmerda (* 1930) se v umělecké sféře během svého života uplatnil především v oblasti tzv. monumentálních realizací pro architekturu. Jeho hlavní výtvarnou činností se od roku 1965 na 25 let stala práce na dřevěných reliéfech. V 90. letech se přeorientoval zejména na kresbu, v níž se plně vyhranil jeho osobitý styl, charakterizovaný Ludvíkem Vaculíkem jako Fantaskní realismus.

Prostředí českého Slezska a severovýchodní Moravy se pro Čmerdu stalo místem velkých životních zkoušek. Lumír Čmerda absolvoval základní vojenskou službu u technického praporu na šachtě v Karviné. Pro závažné onemocnění byl po roce propuštěn a v letech 1956–1963 se stal postupně farářem Církve československé husitské v náboženských obcích v Ostravě-Hrabůvce, Frýdku-Místku a Českém Těšíně. S průmyslovým Ostravskem ho spájí další složitá fáze života. V roce 1963 byl zbaven státního souhlasu k výkonu duchovenského povolání. Právě v Ostravě se začal intenzivněji zabývat výtvarnou tvorbou. V roce 1960 se přihlásil do Lidové školy umění v Ostravě, jeho učiteli se stali malíř Jaroslav Kapec, sochař Otto Cienciala, grafici Václav Beránek a Jaroslav Rusek. Úspěchy ve výtvarné tvorbě dovedly Lumíra Čmerdu k novému povolání – v letech 1963–1967 pracoval jako propagační výtvarník v Parku kultury a oddechu v Ostravě a v letech 1967–1970 zastával místo výtvarníka na Útvaru hlavního architekta města Ostravy. Roku 1964 se stal členem výtvarné Tvůrčí skupiny Kontrast, v roce 1967 byl přijat za řádného člena Svazu československých výtvarných umělců. Roku 1970 byl propuštěn ze zaměstnání a na tři měsíce se stal spirituálem bohoslovecké koleje v Praze. V roce 1973 se přestěhoval definitivně do Prahy, aby s rodinou unikl skalním ostravským normalizátorům. Jako výtvarný umělec ve svobodném povolání měl v severomoravském kraji v 70. letech nulovou perspektivu. Nastala dvě desetiletí ve znamení rozdrcené kontinuity, s minimální možností veřejně působit. Hlavně díky kolegům architektům mohl dále získávat zakázky na zhotovení dřevěných reliéfů. 90. léta přinesla svobodu, ale také zrušení zavedeného systému zakázek pro architekturu. V roce 1999 byl zvolen do staroměstské rady starších náboženské obce Církve československé husitské v Praze a od roku 2004 vykonával funkci faráře v chrámu sv. Mikuláše – barokním kostele na Starém Městě pražském, kde veřejnost zaujal svým kázáním.

Čmerda vytvořil šestačtyřicet rozměrných realizací v architektuře (převážně dřevěné reliéfy, např. pro školy v Třinci, Rudné u Prahy, Jablunkově, Karviné a Praze, pro Vysokou školu báňskou v Ostravě, Moravskoslezskou vědeckou knihovnu v Ostravě, pro obřadní síně zámku v Přibyslavi a ve Vlašimi, pro Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a Ústav termomechaniky AV ČR. Ilustroval třiatřicet publikací.

Výstava představí originály autorových knižních ilustrací, mezi nimiž budou zastoupeny ilustrace k dílům patřícím do zlatého fondu české literatury (K. J. Erben: Kytice, Kosmas: Kronika Česká, B. Němcová: Slovenské pohádky a pověsti), ilustrace k písním Semaforu či ilustrace zpracovávající biblické náměty.