Josef Führich se narodil v roce 1800 do rodiny malíře-řemeslníka Wenzela Führicha v Chrastavě. V 17 letech odešel za podpory Kristiána Kryštofa Clam-Gallase studovat na pražskou Akademii výtvarných umění v Praze. Jeho hlavním působištěm se ale stala zejména Vídeň. Jeho život a tvorba byly o Oblastní galerii Liberec předastaveny rozsáhlou výstavou a monografií v roce 2014. 

Kresby andělských personifikací Živlů od chrastavského rodáka Josefa Führicha (1800–1876) byly určeny jako předlohy pro výzdobu novostavby katolického kostela ve čtvrti Neubau (Altlerchenfeld) ve Vídni, postaveného v letech 1848–1853. Obrazy osmi párových andělských postav - k nimž se v liberecké galerii dochovalo sedm předlohových kreseb -  představujících Živly byly koncipovány jako součást ucelené výzdoby kostela, vrcholící v jeho presbytáři – kam byly i tyto postavy určeny. (Loď vyplňuje rozsáhlý cyklus obrazů ze života Krista a chrámovou předsíň obrazy sedmi dnů Stvoření.) . Návrh vyobrazení Živlů vychází z představy o očistné moci přírodních elementů. Současně podle Führichových vlastních slov měly tyto Živly ztělesňovat myšlenku svěcení přírody, jejíž moc stojí ve službách církve. 

Na postavách andělů na první pohled zaujmou atributy, které je volně spojují s tradičními personifikacemi cyklů čtyř elementů. Mezi ty byly od starověku zařazovány Země, Vzduch, Oheň a Voda. Představa živlů odkazovala na prvopočáteční, nezkrotné a často ničivé přírodní síly, které člověk nedokáže ovládnout. Jednotlivé živly byly považovány za základní prvky hmotné existence světa i člověka. Skrze jejich působení se vysvětlovaly také lidské temperamenty.

Výstava je doplněna čtyřmi grafickými listy barokního malíře Martina Engelbrechta (1684-1756). Tento cyklus představuje příklad staršího, tradičního vyobrazení alegorií živlů v evropském umění.