Výjimečné sólové předvedení možností hry na didgeridoo, jeho frekvenční rozsah a zapojení dalších rejstříkových fondů využitelných při hře na současné didgeridoo scéně snad nejosobitěji ztvárňuje český profesionální hráč Ondřej Smeykal.

Svým unikátním a svérázným projevem objevuje nové dosud neprobádané oblasti hry na didgeridoo a posunutím zvukových možností nástroje o několik řádů dále tak pro současné interprety představuje velkou výzvou. Svým pojetím tak vytvořil svou vlastní kategorii. Poukazuje na bohaté kreativní možnosti tohoto nástroje.

Maximální využití dechového fondu, práce bránice, mimických a artikulačních svalových skupin spolu s obrovským rytmickým potenciálem didgeridoo činí v podání Ondřeje z obyčejné děravé větve jakýsi malý komorní orchestr. Osobité kouzlo Smeykalova živého přednesu tak v nejednom posluchači budí silný dojem zastoupení většího počtu hráčů, případně použití playbacku a samplingu