Máte rádi přírodu? A víte, že i takový les má své obyvatele? Budete-li se k přírodě chovat ohleduplně, možná se vám kromě nejrůznějších zvířat a rostlin ukáží i lesní bytosti. Víme totiž, kde přebývají….
Zhruba uprostřed Masarykových sadů nás uvítá Gilbert Pařezík, neboli “mašličkový muž”. Původně byl nejmohutnějším stromem široko daleko, který velel a chránil všechny slabší. Vyhlédla si ho ale závistivá Smršť a za jedné velmi ošklivé bouřky ho poškodila natolik, že z něho zůstal jenom pařez. Ostatní lesní bytosti mu ale darovaly zvláštní moc - každý poutník, který někdy usedne v jeho blízkosti, již nikdy nesejde z cesty. A kdo si na něj uváže stužku a bude si poctivě přát něco dobrého, má velkou šanci, že se mu jeho přání splní. Čím více mašliček a lidských přání Pařezíka zdobí, tím větší moc a síla z něj vyzařuje. Už víte, co si budete přát? Nebojte se, Gilbert je přátelský a lidi má rád.
Nedaleko Gilberta je mezi kmenem vysoké borovice spoutaná Smršť, která mu kdysi uškodila. Jinak by dále škodila lidem i celé přírodě a ničila vše, co by jí přišlo do cesty. A jak se sem dostala? To bylo tak - Smršť jednoho dne pojala záměr, že zničí celý lesopark v Masarykových sadech. Už už se na to chystala, ale naštěstí se o jejím záměru dozvěděly lesní bytosti a rychle se radily, jak by jí v tom mohly zabránit. Nakonec na ni nastražily past: velký rozvětvený strom mistrně roztáhl své dvě paže a ve chvíli, kdy Smršť chtěla proletět okolo, ji sevřel takovou silou, že se nemohla ani pohnout, ať dělala co dělala. Navždy se tak zaklínila do rozeklaného větvoví a dnes je ozdobou dokského lesoparku.
Kryšpín není moc často vidět, zato je o něm často slyšet a ještě častěji jeho rošťácké kousky pocítí návštěvníci lesoparku na vlastní kůži. Tu jim přistane na hlavě šiška, tu se jim za krk sesype jehličí a za chvíli již klopýtají přes klacek, který jim někdo podstrčil pod nohy. Inu Kryšpín. Nemyslí to ale zle a někdy své zlobení dokonce i napraví - zvlášť, když zasáhne Duch lesa a patřičně mu vyčiní. Můžeme si jenom přát, aby ze svých rošťáren brzy vyrostl a v lese byl zase klid.
Hejkal sice patří mezi lesní strašidla, většinou se mu ale podaří vystrašit leda tak sám sebe. Leká se a bojí téměř všeho, co zaslechne a uvidí. Nezřídka se vyděsí, když zahlédne pohyb některé ze svých mimořádně dlouhých paží, a z jeho široce otevřených úst se ozve typické „á“. Poté strne s udiveně vystrašeným výrazem, než mu dojde, že ono tajemně znějící „á“ vlastně vychází z něho. Lidem není nebezpečný, protože se jich bojí a skrývá se před nimi.
Tato baculatá víla s dlouhými vlasy přebývá všude tam kde se lidé dobře starají o les a přírodu. Víla hospodářka lidem pomáhá v této jejich bohulibé činnosti a nemá ráda ty, kteří se chovají v lese nevhodně. Jako každá dívka je parádivá a proto ji vždy potkáte ozdobenou krásnými květy.
Tento vousatý trpaslík žil kdysi na Slatinském kopci nedaleko Doks. K lidem se vždy choval tak, jak si to zasloužili - dobré odměňoval a pomáhal jim. Jakmile chtěl ale někdo ostatním i přírodě škodit, se zlou se potázal. V poslední době se zde trpaslík neobjevoval. Nelíbilo se mu, jak se lidé nepěkně chovají k přírodě a lesům. Odstěhoval se do divokých hvozdů, kam lidská noha nikdy nevkročí. Naštěstí se ale lidé opět začali o přírodu starat a to přimělo Skřítka dát jim ještě jednu šanci. Navíc je to, stejně jako většina lesních bytostí, tvor zvědavý a tak když se doslechl o soše v dokském lesoparku, přišel se na ni podívat. Zalíbila se mu a často před ní postává jako před zrcadlem a pochvalně si něco prozpěvuje. Budete-li se chovat tiše a nenápadně, možná se vám poštěstí a zahlédnete ho.
Zelený muž je pánem a ochráncem lesa a všech jeho bytostí. Budete-li se chovat k přírodě ohleduplně, vždy vám rád pomůže a za vaši snahu vás odmění. Pokud byste však chtěli dělat v lese neplechu a jakkoliv mu škodit, mějte se před Duchem lesa na pozoru. Své panství střeží neochvějně, vždy si však rád vyslechne i názor ostatních lesních bytostí, jak nejlépe ten který problém vyřešit. Okolojdoucím lidem nabízí, že jim splní přání. Musí se však trefit třemi šiškami ve třech hodech do jeho otevřených úst. Podaří-li se jim to, nebudou už se prý muset nikdy v lese bát, protože nad nimi bude držet ochrannou ruku. Chcete to vyzkoušet? Tak se rychle vydejte z Masarykových sadů k Máchovu jezeru, jehož přístupovou cestu Zelený muž střeží.
Zobrazit na Mapy.cz
Zobrazit na Google Maps
