Výstava poprvé v Havlíčkově Brodě představí průřez tvorbou profesora Eduarda Ovčáčka, který se věnuje grafice, malbě, koláži, plastice, vizuální a konkrétní poezii, lettristické fotografii a multimediální tvorbě.

Již koncem 50. let byl členem skupiny Kroky a jedním z iniciátorů vzniku nezávislé bratislavské skupiny výtvarníků orientovaných na informel i účastníkem neoficiálních výstav Konfrontace I-III v letech 1961-1963. V té době také navázal kontakty s ostatními umělci zabývajícími se strukturální malbou v Praze (Aleš Veselý, Vladimír Boudník, Mikuláš Medek) a v Polsku (Marian Bogusz). V letech 1959 až 1968 se soustavně věnoval rozvíjení techniky strukturální a hlubotiskové grafiky a strukturální malby. Po ustavení Klubu konkretistů v roce 1967, jehož je spoluzakladatelem, se začal programově věnovat serigrafii a dřevěným polychromovaným prostorovým formám.

Na okupaci Československa v roce 1968 reagoval konkrétní a vizuální poezií s názvem Lekce velkého A, kterou stihl publikovat v Literárních listech a některých dalších periodikách v Československu a v zahraničí. Po tomto veřejném vystoupení a jako pozdější signatář Charty 77 byl po celou dobu 70. a 80. let režimem šikanován a ztratil možnosti vystavovat v oficiálních galeriích. Vedle výtvarné tvorby se Eduard Ovčáček věnoval i pedagogické činnosti. V šedesátých letech vyučoval grafické techniky na Olomoucké univerzitě. V roce 1991 se stal spoluzakladatelem nové Fakulty umění při Ostravské univerzitě, kde jako profesor vedl Ateliér volné grafiky na Katedře intermedií.