Tvorba Andreje Dúbravského vychází i z teorií psychoanalýzy a má bezesporu sexuální podtext. Jeho malby jsou plné mužské nahoty ve spojení s přírodou, pro Andreje typická zaječí ouška se postupem času přetransformovala na ďábelské růžky.

Dúbravský ale nepřitahuje pozornost jen provokativními náměty. Atraktivní je i jeho svižná malba, pracuje metodou alla prima na surové plátno. Barvy se do obrazu rychle vpíjejí a dávají obrazu zvláštní akvarelovou atmosféru. Na druhou stranu se pak obraz nedá retušovat a vyžaduje tak důkladnou přípravu a skicování.