Bezuzdná ctižádost, nezřízená touha po moci a záhadné věštby, to jsou ingredience psychologického operního thrilleru a prvního ze tří unikátních spojení tvorby Giuseppa Verdiho a Williama Shakespeara. Verdi patřil po celý svůj život k velkým obdivovatelům slavného alžbětinského dramatika. Když v létě 1846 hledal námět pro svou desátou operu, vybral si posléze Macbetha.

Jako bytostný operní dramatik dobře poznal, kolik možností mu příběh o korumpující síle moci nabízí. Libreto tentokrát důsledně respektovalo dramatickou linii. V Macbethovi Verdi zahájil cestu k hudebnímu dramatu, v němž je zpěv podřízen dramatické situaci a odráží psychologii a vnitřní pocity postav a v němž je dramatický obsah mnohem důležitější než belcanto neboli „krásný zpěv“.

Opera se po premiéře 14. 3. 1847 v Teatro alla Pergola ve Florencii vydala po Evropě a byla s úspěchem hrána až do roku 1865, kdy Verdi dílo zásadně přepracoval pro pařížské uvedení v Théâtre-Lyrique.

• Hudební nastudování: Jiří Štrunc
• Dirigent: Jiří Štrunc
• Režie: Martin Čičvák
• Scéna: Hans Hoffer
• Kostýmy: Marija Havran
• Sbormistr: Pavel Vaněk, Adolf Melichar
• Dramaturgie: Jitka Slavíková
• Pohybová spolupráce: Tomáš Krivošík

• Macbeth: Martin Bárta
• Lady Macbeth: Anda-Louise Bogza
• Banco: Miloš Horák / Zdeněk Plech
• Macduff: Richard Samek / Martin Šrejma
• Malcolm: Ondřej Koplík / Václav Sibera
• Doktor: Ivo Hrachovec / Roman Vocel
• Dvorní dáma: Jana Sibera / Lucie Silkenová